Obzvlášť vypečené nemusejí být jen rohlíky. Víte, jak se dělají talíře?
Víte, že porcelánový talíř, ze kterého denně jíte, putoval nejméně dvakrát nebo třikrát do pece, než se k vám dostal? Často si ani neuvědomujeme, jak neobyčejné jsou obyčejné věci naší každodenní potřeby. Třeba takový talíř.
Největší výrobce porcelánu v Česku, firma Thun zaměstnává přibližně 700 lidí, přes polovinu z nich v Nové Roli na Karlovarsku. Kromě novorolské fabriky má ještě 2 provozovny – v Klášterci nad Ohří a v Lesově.
Výrobní program zahrnuje ucelené tvary užitkového a hotelového porcelánu, speciální varný porcelán, porcelán pro děti a zboží na zakázku pro velké nadnárodní řetězce. Své výrobky Thun 1794 a.s. vyváží do více než 50 zemí světa. Nejžádanější je reliéfní tvar Bernadotte, ve výrobním programu se drží už 45 let. Oblíbené jsou i tvary Future a Tom z dílny akademického sochaře Jiřího Laštovičky.
220. výročí značky Thun
Letos značka Thun slaví 220 let svého trvání. Je to mladice, když vezmeme v úvahu, že porcelán pronikl do Evropy koncem 13. století z Číny, kde předchůdce pravého porcelánu vyráběli už od 7. století př. n. l., pravý porcelán pak nejspíše od 7. stoleté n. l. Za nejstarší dochovaný kus českého porcelánu se považuje šálek s podšálkem s nápisem „Vivat Böhmen“.
Vznikl pravděpodobně v r. 1794 při pokusných výpalech porcelánu v peci na panství Františka Josefa hraběte Thuna v Klášterci nad Ohří. Tehdy tam byla založena druhá nejstarší výrobna porcelánu v českých zemích. Zasloužil se o to správce panství Jan Mikoláš Weber, kterého si hrabě Thun přivedl z Alsaska. Právě on začal v zimě 1793/94 s pokusnými výpaly. Povolení k výrobě a prodeji porcelánu obdržel 18. října roku 1794.
Zrození talíře
Jak přicházejí talíře na svět, můžete sledovat ve velké výrobní hale porcelánky v Nové Roli, kde se soustředí výroba talířů podniku. Surovinou pro výrobu je porcelánový granulát. Možná si vybavíte informaci ze školy, že jeho základ tvoří směs kaolínu, křemene a živce.
Do tvaru talířů ji lisují pod vysokým tlakem izostatické lisy. Kdysi se talíře dělaly z točírenské hmoty a točily podobně jako například dosud šálky! Což ještě pamatuje ředitel provozu Nová Role Ing. Petr Chvojan, který se svému řemeslu věnuje od roku 1985. Lisovna jede v nepřetržitém provozu a denně v ní vznikne zhruba 30 tisíc talířů. Po vylisování má každý talíř otřepy na okrajích, které se musí očistit. Potom míří do přežahu.
První výpal
Tzv. přežahový výpal probíhá v tunelové peci, která protíná celou novorolskou výrobní halu Její délka je 82m! Na přesahových vozících se do ní nedopravují jen talíře. Vejde se tam 48 vozíků, každý z nich pojme v průměru 1 000 výrobků. Po 26 až 40 hodinách při teplotě 980 až 1 000 stupňů je vypáleno. V této fázi se s porcelánem musí zacházet skutečně jako v rukavičkách, lidé zaměstnaní na vykládce přežahového zboží jsou speciálně školeni. První tepelné zpracování dává výrobku vlastnosti, které umožňují nanést na jeho povrch glazuru.
Glazování
V glazovně pracuje jeden z nejmodernějších strojů porcelánky v Nové Roli, který automaticky glazuje talíře všech velikostí. Nejmenší talíře jsou podšálky o průměru 11 centimetrů, největší mísy mají v průměru 30 až 32 centimetrů.
Druhý výpal
Po nanesení tenké vrstvy glazury je na řadě tzv. ostrý výpal v o něco menší peci. Trvá 6 hodin při teplotě 1 400 stupňů. Jeho výsledkem je hladký sklovitý vzhled a snadná omyvatelnost talířů, ale i hrnků, konvic atd. Pokud se jedná o čistě bílý tzv. tvrdý porcelán, je hotovo. Po vyřazení vadných kusů a přetřídění na 1. a 2. jakost lze talíře expedovat k zákazníkům.
Dekorace
Oku člověka ovšem lahodí nejrůznější zdobení. Znáte obtisky na porcelán a sklo – namočit do vody a nanést? I v Nové Roli nanáší dekorem podobným způsobem a ještě k tomu ručně. Škála motivů keramických obtisků je široká, firma je sama vyrábí. Kromě dříve jmenovaného Jiřího Laštovičky pro ni dekory navrhuje designér Viktor Chalepa, držitel Národní ceny za studentský design roku 2007.
Používají se i další techniky jako malírenská dekorace (zlaté, platinové nebo barevné linky na okrajích talířů) a nově stříkání celého nebo části povrchu talíře keramickými barvami. Ozdobený talíř putuje do další, třetí a poslední pece.
Třetí výpal
Tzv. glazurový výpal se provádí v dekorační peci při teplotě 830 až 930 stupňů. U vtavných barev je nutná teplota 1230 stupňů, aby se barvy zatavily přímo do porcelánového střepu. Po vychladnutí jsou talíře znovu přetříděny a ty, které kontrolou projdou, se vydávají stejně jako předtím jejich bílí sourozenci splnit svůj účel v našich domovech, jídelnách a restauracích.
Prezident dekoratérem
Výrobu v Nové Roli si se zájmem prohlédl také prezident Miloš Zeman. Novorolská vzorkovna se od té doby pyšní jím vlastnoručně dekorovaným a podepsaným talířem. Pochopitelně na něj obtiskl Prezidentský dekor, který je z větší části osobním dílem 1. polistopadového prezidenta Václava Havla. Navrhl jej před lety, když si na Hrad pořizoval nový český porcelán.
Návštěvnické centrum
Podobně jako prezident Miloš Zeman nebo naše redaktorka Soňa Vaicenbacherová můžete na exkurzi do porcelánky v Nové Roli i vy. Stačí obrátit se na tamní Návštěvnické centrum. Jeho provozovatelé, manželé Dolinovi, vymysleli také Porcelánovou školičku, ve které si zájemci mohou nazdobit hrneček a od prázdnin pak celou porcelánovou sadu podle vlastních představ. Otevřeno je od úterý do pátku mezi 9. a 15. hodinou. Rezervace je předem nutná. Nabídka platí také pro školy, které mají každé pondělí prohlídku zdarma.
