Od tří svatých v jihočeském Kájově dojdete až ke stopám svatého Wolfganga

Na konci 17. století přicházelo do Kájova při poutích průměrně 20 tisíc lidí ročně, během první poloviny 18. století to bylo již 40 tisíc. V dobách největší slávy se v Kájově konaly pouti od jara do zimy. Vázaly se zejména k mariánským svátkům.

Sousoší tří světců Tadeáše, Josefa a Antonína Paduánského takřka v životní velikosti nechal postavit roku 1733 kájovský farář Kristián Guschl. Při jejich obnově v letech 2004 a 2005 našli restaurátoři během demontáže soch maličkou poničenou olověnou schránku, která obsahovala silně poškozený text, zkorodovaný oboustranný kovový medailonek s reliéfem Panny Marie Kájovské, kousky dřevěných korálků a kovový křížek.

„Tito tři světci patří ke kájovskému poutnímu areálu prakticky neodmyslitelně. Zvláště vyhledávaný byl prý svatý Tadeáš, který údajně léčil ženskou neplodnost," podotýká ředitelka kájovské základní školy Lenka Augustinová, která zajímavosti z historie obce vyhledává a shromažďuje. Pak je předává na společných procházkách okolím obce všem návštěvníkům i místním, kteří o to mají zájem.

„Když se vydáme od tohoto sousoší směrem do Přelštic a dál přes kopec do Kladenského rovného, dojdeme až ke kapličce svatého Wolfganga," dodává Lenka Augustinová.

Kaple svatého Wolfganga|foto: Lenka Augustinová

Podle další z řady legend, které se váží ke Kájovu a okolí, hlídá kaplička místo takzvaných stop svatého Wolfganga. „Někdo ovšem tvrdí, že jsou to stopy nikoli svatého, ale čertova kopyta. V každém případě jde o zvláštní geologický útvar," vysvětluje Lenka Augustinová s tím, že při odborném zkoumání se tyto kamenné prohlubně připomínající lidské stopy nepodařilo odborníkům přesně proměřit. „Nepodařilo se jim totiž změřit hloubku těchto stop," doplňuje ředitelka.