Od zříceniny Štamberku budete mít výhled na Kamenné moře i kraj kolem Telče

Procházka na hrad Štamberk je krátká a není ani příliš namáhavá. Přestože katastrálně patří území zříceniny k obci Řásná, výletníci začínají ve Lhotce, která leží přímo pod kopcem, na kterém hrad stával. Svůj Turistatek Javořice provozuje ve Lhotce Petr Novák, který je zvyklý turistům poskytovat informace také o přírodní rezervaci Štamberk a Kamenném moři.

Cedule na úpatí kopce patří k malé poznávací stezce okolo Lhotky, kterou vytvořil: „Přečtou si tam o tom, co tady roste, o chovu našich ovcí i tom, jak právě ovce pastvou udržují zhruba od května do října celou rezervaci.“ Cesta ke hradu odsud není dlouhá, přibližně 600 metrů do kopce.

O Štamberku se toho příliš neví

Informační tabule na prostranství, kde hrad dřív stával, obsahuje i kresbu hradu. „O hradu se toho příliš neví, protože zanikl už za husitských válek. Rozbořil ho Jan Hvězda z Vícemilic, Žižkův pobočník. A od té doby místo chátrá. Hodně kamenů rozebrali místní jako stavební materiál,“ popisuje Petr Novák.

Při cestě narazíte i na krásné výhledy do krajiny|foto: Dáša Kubíková

Autoři nákresu zřejmě vycházeli z pozůstatků obvodových zdí, které se na vrcholu kopce zachovaly. Nejzajímavější je Věž na jižní straně areálu. Je zajímavá tím, že je dole užší než nahoře, takže se rozšiřuje. Je vysoká asi patnáct metrů, což je u tak staré rozvaliny také velmi zajímavé.

Věž ovšem není od turistického rozcestníku příliš vidět. Je nutné přejít menší val, po kterém vede úzká nenápadná stezka. „Nepoučený turista, který o věži a vyhlídce z ní neví, se tady rozhlédne a odejde, ale to je chyba. Za tím valem je totiž ze Štamberka to nejhezčí,“ radí Petr Novák, jak mít z návštěvy zdejší přírodní rezervace co nejhezčí zážitek.

Z Kamenného moře zmizela spousta kamenů

Kdo při zpáteční cestě do obce Lhotka sejde napravo od stezky do lesa, ocitne se uprostřed moře balvanů. Pro děti je to ráj na přelézání a přeskakování, pro dospělé zase krásné fotogenické místo.

Kdo při zpáteční cestě do obce Lhotka sejde napravo od stezky do lesa, ocitne se uprostřed moře balvanů|foto: Dáša Kubíková

„Není přesně známo, jak Kamenné moře vzniklo. Docent Laštovička, který mě na škole učil geologii, říkal, že kameny sjely v době ledové ve chvíli, kdy půda kolem nich rozmrzla, ale zůstala mokrá a vzniklo tu takové kluzké bahno. Druhá teorie říká, že je sem dotlačil ledovec, ale to není příliš pravděpodobné,“ popisuje Petr Novák.

I tyto kameny byly v minulosti lákavým a snadno dostupným stavebním materiálem pro místní obyvatele, a tak jich spousta posloužila pro stavbu domů. Dnes už se ale brát nesmějí. „Samozřejmě, je to přírodní rezervace, vzít odsud kámen je doslova zločin,“ směje se Petr Novák a dodává: „Všichni jsme rádi, že tady tuto rezervaci máme.“