Odráškův mlýn ve Hvozdě na Prostějovsku vypadá zvenku i zevnitř jako pohádkové kulisy

Podobné příklady bychom našli v mnoha obcích. Mlynář zkrátka musel mít mlýn tam, kde byla pohonná síla, a tak vznikaly samoty, které bývaly často obestřeny tajemstvím a dostávaly se do lidových pověstí. Na druhou stranu byly zdrojem bohatství, a tak jsou to dnes buď výstavní budovy, nebo obrovské ruiny – podle toho, jaké měl mlýn štěstí.

Mlýn nedaleko Hvozdu to štěstí měl, byť na poslední chvíli. Ve značně zdevastovaném stavu jej koupil potomek mlynářské rodiny z Velké Bystřice u Olomouce Petr Švarc a začal jej opravovat. Po deseti letech mlýn přeměnil na krásnou pohádkovou stavbu, u které se zastavují turisté a kde chybí už jen vodní kolo. I na to prý ale brzy dojde a po letech by se tak mlýn mohl zase rozběhnout.

Svetnici vytápěla kachlová kamna|foto: Miroslav Kobza

Mlýn stojí při cestě k Milkovu nedaleko hájovny Jalovčí na horním toku potoka Špraňku, který protéká údolím pod obcí Hvozd. První zmínka o mlýnu pochází z roku 1545. Dá se téměř s jistotou předpokládat, že se jednalo právě o mlýn na tomto místě. Mimochodem, na potoce Špraňku o něco dále směrem k Vojtěchovu stával další mlýn – Hanušův. Zajímavé je, že mezi oběma mlýny býval panský rybník.

Skutečně první věrohodná zmínka o Odráškově mlýnu spadá ale až do 17. století. V roce 1740 mlýn pravděpodobně vyhořel, protože byl následně prodán dle archivních pramenů jako "spáleny mlýn". Odraškův je dnes nazýván podle rodu posledních mlynářů hospodařících na mlýně ještě v první polovině 20. století. Výroba v něm byla zastavena za 2. světové války.

Pohled na mlýn ze silnice|foto: Miroslav Kobza

Mlýn bude možná opět fungovat

Poté mlýn chátral. Současný majitel se snaží uvést mlýn nejen do vizuální podoby, která mu patřila v dávné minulosti, ale pokud to bude možné, také o obnovu původní technologie. Ta by se mohla podařit díky částečně zachovalé soustavě vodních staveb, například v podobě zadržovacího rybníčku nad mlýnem. Do objektu se dá po předchozí dohodě s majitelem i nahlédnout.

Interiéry jsou zařízeny jako na přelomu 19. a 20. století, a to včetně dochované pece, nábytku či kachlových kamen. Kdo se chce posunout v čase o nějaké to století zpátky, nemusí mít žádnou velkou představivost. Stačí jen koukat kolem sebe. Také dvůr mlýna vypadá jako kdysi. Kromě toho je tu spousta zemědělských strojů, které by se měly stát součástí budoucí expozice. Novým prvkem je historická kovárna i se stroji, která sem byla přenesena odjinud.

Parádní pokoj z 19. století je také vybavený tak, že by se zde dalo okamžitě točit pohádku|foto: Miroslav Kobza

A co pověsti? No kupodivu jsem zrovna o tomto mlýně žádnou nenašel. Snad proto, že na toku Špraňku čerti odjakživa obývali skály Zkamenělého zámku mezi Vojtěchovem a Javoříčkem a mlýn tudíž ke svým rejdům nepotřebovali. A pro hastrmana je rybníček nad mlýnem asi příliš těsný.