Okno do historie. V přírodní rezervaci Netřebské tisy se daří ohroženým stromům

7. říjen 2016
Česko – země neznámá

Tis je vzácná dřevina, která patří mezi vysoce ohrožené druhy. Proto je velké štěstí, když se jich někde vyskytuje víc pohromadě. Třeba jako v rezervaci jménem Netřeb na Domažlicku v Plzeňském kraji.

Netřebské tisy přežily všechny války i dobývání husitů. Ne tak stejnojmenný hrad, který na vrcholu rezervace stával. Husité ho vypálili. Tisy, kterých je v přírodní rezervaci asi 200, dnes tvoří zajímavou kulisu mohutné kamenné středověké zříceniny jménem Netřeb.

V lesích kolem netřebského hradu se až do konce 19. století běžně hospodařilo. S výjimkou těžko přístupných svahů s kamenitým povrchem. A to bylo štěstí pro zdejší tisy. Hodnotu mohutných a krásných stromů si dobře uvědomoval i tehdejší majitel kanického panství a v roce 1918 prohlásil Netřebský tisový porost za chráněnou lokalitu.

V roce 1933 pak ministerstvo školství a národní osvěty, pod které za první republiky spadala agenda ochrany přírody, zřídilo rezervaci Netřeb u Kanic na rozloze pěti hektarů. V roce 1938 tam bylo napočítáno celkem 310 statných stromů. Naprostá většina měla průměr kmene přes půl metru.

Netřebské tisy přečkaly první i druhou světovou válku. Osudným se ale pro velkou část stal rok 1947. Tehdy obrovské sucho nepřečkalo 75 z nich. Souše zůstaly na místě a odborníci na nich sledovali regenerační schopnosti tisu. O deset let později se ukázalo, že ze spících oček znovu obrazilo 18 stromů.

Do starých tisů se pohodlně vejde dítě

Jak staré jsou místní tisy, ví jen ony samy

Přesně se neví, kolik let je tisům. Údaje se značně různí, zejména v závislosti na tom, jak se zpřesňují měřící metody. Tis roste velmi pomalu. Podle některých měření pamatují nejstarší na vrchu Netřeb 9. století našeho letopočtu. To je těžko představitelné. Naopak nejstřízlivější měření uvádějí stáří tisů kolem 700 let.

Nehledě na skutečný věk stromů se jedná o krásnou podívanou. Tisy tvoří bohatou korunu a zvlněné kmeny starého i stále živého dřeva působí uklidňujícím dojmem. Na podzim jsou tisy obsypány červenými plody. Tis je celý jedovatý kromě červených, sladce chutnajících obalů semen. Nemusíte se bát je ochutnat, jen nesmíte zapomenout vyplivnout semena.

A jak vznikl název kopce i hradu Netřeb? Ve staročeštině se smíšený les označoval jako netříděný, staročesky netriebený. Vysvětlení je tedy na světě. Zbývá dodat, jak se k tisům a zřícenině hradu, nejlépe dostat. Vede k nim žlutá turistická trasa z nedaleké obce Kanice.

kouzlo stovky let starého dřeva

Hrad i tisy jsou na kopci, takže počítejte s tím, že se trochu zapotíte. Námaha ale rozhodně bude stát za to. A pokud byste chtěli vidět další prastaré tisy, můžete si je prohlédnout i v samotných Kanicích, například v parku místního zámku.

autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.