Okurky patří do země až po zmrzlých. Noční mrazíky by je mohly spálit
Jaro je v plném rozpuku, záhonky a skleníky se zelenají. Přesto je někdy lepší sadbu neuspěchat a počkat si na jistotu. Na začátku května totiž úřadují zmrzlí muži, kteří často přinášejí noční mrazíky. A to křehkým rostlinkám, například okurkám, určitě nesvědčí.
Osvědčené zahradnické pravidlo říká, že okurky je dobré sázet až po zmrzlých mužích. To znamená po Pankráci, Serváci a Bonifácovi, které v kalendáři najdete od 12. do 14. května. „Ve skleníku by to nemělo vadit, když ty mrazy nebudou nějak veliké,“ říká zahradník Rudolf Duba z Jihlavy. Příroda je ale nevyzpytatelná, a člověk nikdy neví, jestli mrazy přijdou nebo ne. Lepší je držet se rad zkušených. Sázejte až ve druhé polovině května.
V zásadě můžeme okurky dělit na tři druhy. Jsou to oblíbené hadovky, polní okurky a nakládačky. Polní okurky jsou silnější, kratší, mají větší semínka a nerostou do výšky. Pěstují se venku na záhoně. „Ze začátku je dobré to přikrývat. Udělat na to menší foliový tunel, nebo se přes to hodí netkaná textilie,“ říká Rudolf Duba. Polní okurka také potřebuje humóznější půdu. K dostání jsou přírodní hnojiva, jako například rohovina.
Hadovky se do skleníku sázejí vždy alespoň 70 centimetrů od sebe. Je třeba jim také připravit něco, po čem se budou plazit do výšky. Oblíbené jsou vysoké drátěné spirály, ale mnozí zahrádkáři používají provázky s uzlíky. Spirály je možné zapíchnout do země už při sadbě, s provázky je dobré počkat, až se rostlinka uchytí. „Když natahujete provázek nahoru, mohli byste to vytrhnout,“ dodává zahradník.
Pěstitelé v poslední době stále častěji nakupují k sadbě okurky roubované. „Jsou to hadovky, roubují se i nakladačky. Měly by se roubovat na dýni fíkolistou, ale dneska to někteří šidí a roubují na cukety,“ říká Rudolf Duba. Roubovaná okurka má díky dýni větší kořenový systém, bere si více živin, okurka je odolnější a má větší výnosy. Citlivější lidé prý ale poznají, že roubovaná okurka je cítit po dýni. „Když jsme tady měli ve skleníku roubovanou a neroubovanou, tak to z té roubované bylo cítit,“ přidává zahradník vlastní zkušenost.
Co se týče nemocí a škůdců, jsou okurky nejvíce náchylné na plíseň a padlí. „Na noc by měl být ten porost suchý. Zalévat ráno,“ radí Rudolf Duba.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
