Oprava hrázděné zvonice v Lounkách trvala osm let. Dnes je chloubou obce

Jen málo míst se může chlubit tak starobylou historií jako Lounky – dnes součást obce Chodouny na Litoměřicku. První písemná zmínka pochází z roku 1088, kdy Lounky daroval král Vratislav Kapitule vyšehradské. A jen dvě místa u nás se pyšní hrázděnou zvonicí – Církvice na Ústecku a zmíněné Lounky.

Jenomže horní část zvonice v Lounkách byla léta zakrytá dřevěným pláštěm, takže hrázdění nebylo vidět, a tak ještě roku 2001 Karel Kuča v odborné publikaci České, moravské a slezské zvonice uvádí, že jediná hrázděná zvonice stojí v Církvicích.

Čtěte také

Zvonice v Lounkách toho za více než 600 let své existence zažila hodně, včetně požáru, který vznikl, když se zdejší kostelník František Pokorný rozhodl sířit na podlaze zvonice chmel. Shořelo nejen 30 kilogramů zeleného zlata a lísky, ale i samotná podlaha. Ale jak praví dobový zápis: „životy lidské v nebezpečenství nebyly“.

Zvonice měla původně tři zvony

Zvonice mívala hned tři zvony, nejstarší byl dokonce z roku 1493. Bohužel v roce 1917 padly dva z nich za oběť probíhající válce, protože se zrekvírovaly pro válečné účely. Ten nejstarší, nesoucí jméno Panny Marie, zvoní v Lounkách dodnes.

Hrázděná zvonice po rekonstrukci|foto: Stanislava Brádlová

Zvonice sama dala jméno občanskému sdružení, které začalo usilovat o její rekonstrukci. A právě při ní se přišlo i na zmíněné stavební unikum – hrázděnou konstrukci nasazenou na šestibokém kamenném základu.

Oprava zvonice trvala zhruba osm let, ale dnes je dominantou, pýchou a chloubou Lounek. Práce byly náročné ve všech směrech. Jednak jde o památkově chráněný objekt, takže se musely respektovat připomínky památkářů, jednak se po zahájení prací objevovaly další problémy. Například se při strhávání zrezlého plechu ze střechy ukázalo, že krovy jsou v havarijním stavu, vyměněna musela být i zvonová stolice. A s tím samozřejmě rostly náklady.

Největší díl financí poskytla Římskokatolická církev, která je vlastníkem. Poděkování si ale zaslouží i drobní dárci, kteří přispěli na záchranu a obnovu starobylé unikátní zvonice. Snad se podaří i další krok – upravit její vnitřek, který by se mohl stát prostorem pro různé výstavy nebo malé koncerty.