Osada U Tří Kocourů má jen devět chalup. A navíc to jsou ve skutečnosti dvě obce
Litomyšl spojovala dříve s královským městem Chrudimí hlavní silnice, kde panoval čilý obchodní ruch. Trasa vedla skrz osadu U Tří kocourů, která je specifická tím, že ji tvoří jen devět chalup. A zároveň jde vlastně o dvě obce. Pět stavení totiž patří obci Újezdec, zbylé čtyři vesnici Makov.
Kromě mýtnice bylo U Tří kocourů i řeznictví a dvě hospody. V hospodě u Kabrhelů sídlil taneční sál s harmoniem. Mýtnou závoru údajně podepíraly tři sloupy, takzvaní kocouři, od kterých se zřejmě odvodil i název osady. Jde ale pouze o jeden z možných výkladů.
Dnes pojmenování osady připomínají profily tří kocourů na průčelí jednoho ze zdejších domů. Kocour karbaník drží v packách karty, kocour pijan sklenku vína a kocour soudce má v tlapkách knihu s paragrafem.
U rozcestí stojí altán s informačními tabulemi, ze kterých se zájemci dozví, jak osada přišla ke svému názvu, a přečtou si jeden záznam z kroniky o místním řezníkovi Pachtovi.
Údajně žil v jednom z domů. Sekal maso načerno a neplatil daně. Za to ho úřady odsoudily k trestu mnoha ran holí. Silák Pachta ale snesl jen první ránu, pak rozbil lavici, ke které byl přivázán, a jednou z jejích noh zbil pány, kteří ho přišli potrestat. Potom už řezníkovi daně nechtěli. Pachta se dožil úctyhodného věku v obecní pastoušce v Újezdci a podle kroniky si ještě krátce před smrtí zatancoval u muziky.
Přímo u silnice stojí studna desátého domu, který byl zbourán při stavbě nové komunikace. Studna je technickým unikátem, voda se z ní čerpala točením kola klikou, uvnitř je protizávaží, aby točení šlo co nejlehčeji. Uvnitř trubky najdete píst a na konci čerpadlo. Takových studní je v Pardubickém kraji už jen několik.
V těsné blízkosti osady U Tří kocourů leží arboretum Růžový palouček, což je další turisty vyhledávané místo. Uprostřed polí kvetou vzácné francouzské růže. Ke vzniku paloučku se váže mnoho legend. Lidé místo odjakživa chápali jako posvátné se zvláštní energií. Podle pověstí Aloise Jiráska se tu s rodnou zemí loučili čeští bratři, když byli pro svou nekatolickou víru vyhnáni z vlasti. A z jejich slz vyrostly vzácné růže. Pojí se k nim také varování, že smrti dojde každý, kdo je bude chtít zničit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků
-
Kdo převezme KDU-ČSL? Ze strany zní hlavně volání po Grolichovi, tradicionalisté o jménech nemluví
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Ponižování a duševní potíže. TikTok jako nástroj pro ‚slutshaming‘ žen a dívek na Balkáně