Oskeruše je zapomenuté sladké ovoce, které čeká velká sláva

Neznalému plody připomínají trochu švestku, trochu slívu anebo plané jablíčko – jenže jde o oskeruši. Nejde o plodinu nijak exotickou – jako spíš starodávnou. Dnes už ji najdete jen na několika málo místech – ze sadů ji úplně vytlačily jabloně a hrušně.

Oskeruše mají větší i trvanlivější plody a zároveň v zahradách nezabírají tolik místa jako mohutné stromy oskeruší. Na jižní Moravě je ale několik nadšenců, kteří si myslí, že by se oskeruše měly k chalupám a do zahrad zase vrátit. Z oskeruší se vyrábí sirupy, marmelády, zavařeniny a koláčky. Na salaši Travičná, kde měli už 10. Oskerušobraní, je nabízela Barbora Hrdoušková. Sama má sice raději švestky, kterým se tam říká trnky, jak ale říká, chutnají ji i oskeruše. Jejich velkou výhodou je to, že nemají pecku a dají se sníst celé.

Oskeruše velikosti jablek

Barbora Hrdoušková

Otec Barbory, Vít Hrdoušek, šlechtitel a propagátor oskeruší, na stánku šibalsky nabízí na pohled pěkný plod. Je ale tvrdý a tvrdé oskeruše jsou trpké. Jíst se dají, až když změknou, a obvykle i zhnědnou. Pak je z nich ovoce s aromatickou chutí. „Chutná to jako něco mezi hruškou, mišpulí a slívou,“ popisuje nadšeně Hrdoušek. Máme se prý těšit na to, až se mu podaří vyšlechtit oskeruše, které budou veliké jako jablko. Pak to bude „dobrota na druhou“.

Ovoce stvořené k pálení

Oskerušobraní

U stánku Tomáše Poláška, stojí ti, kteří nemají rádi sladké. Ochutnává se tam, neboli koštuje, 10 oskerušových pálenek. Ve frontě stojí i Jaroslav Kráčelík. Sem, do Tvarožné Lhoty, tedy ke Strážnici, jel 60 kilometrů na kole. V Luhačovicích, kde žije, se pije slivovice. „Zdá se mi, že oskerušovica je proti slivovici jemnější,“ říká senior a už se shání po celé lahvi, kterou by si odvezl domů.

Budoucnost oskeruší

Jestli se Vítu Hrdouškovi, organizátorovi už 10. oskorušobraní, podaří to, o čem sní, mají se milovníci pálenek, ale i marmelád, sirupů a zavařenin, na co těšit. „Cílem je vyšlechtit oskeruše tak, aby vydržely to samé, co jablka. A aby byly i stejně velké.“ Podle jeho soudu pak bude o ovoce zájem. A to i proto, že stromy, na kterých rostou plody, jsou mohutné a dožívají se až 500 let.

autor: pek