Ostrava: Vznik města provázely bouřlivé diskuse. Slezsko nechtělo pustit své obce

Už před sto lety v Ostravě fungovaly železárny a fáralo se do dolů. „Když přišel horník do práce, musel se v prvé řadě převléct a vzít si svůj mundúr z řetízkových šaten. Poté vyběhl o patro výš, kde dostal svačinu a pokračoval do tzv. cechovny. Tam došlo k rozdělení práce. V lampovně si vzal lampu, aby v dole viděl, přeběhl můstek do těžní budovy a tam byl nástup do jámového stvolu,“ vypráví Vojtěch Polášek, kastelán dolu Michal.

FOTO: Důl Michal byl černouhelným hlubinným dolem. Po ukončení těžby zůstal zachován komplex povrchových budov z let 1912–1915. S původní strojovnou a elektrickými stroji a dalšími zajímavostmi. Zdroj: statutární město Ostrava, Archiv města Ostravy a Jana Volková

Zajímavě havíři nakládali s výplatou. „V cechovně jsou dvě okénka a fungovalo to tady tak, že když havíři inkasovali výplatu, tak ji těmi okénky shazovali svým ženám. Před druhou světovou válkou jejich plat nebyl nijak vysoký, ale stačil na to, aby ti lidé vyžili,“ popisuje kastelán. „Stát se havířem neslo i to, že získával nárok na bydlení a deputátní uhlí a to zabezpečilo, aby lidé v zimě nezmrzli.“

FOTO: Původně Jáma Karolína a koksovny, na jejichž místě vyrostlo v roce 2013 obchodní a kancelářské centrum Forum Nová Karolina, při pohledu z ulice 28. října. Zdroj: statutární město Ostrava, Archiv města Ostravy a Jana Volková

Zábava, móda a fenomén divadlo

V té době se do Evropy řítil swing. Střední třída se chodila bavit do různých klubů. „Vznikaly proslavené prvorepublikové kavárny, kde se pořádaly umělecké dýchánky nebo taneční zábavy.“

FOTO: Původně český Národní dům v Moravské Ostravě z roku 1894 ve stylu novorenesance od Josefa Srba. V letech 1939–1940 byl přestavěn na divadlo. Po požáru v roce 1976 došlo k další přestavbě a dostavbě podle projektu Ivo Klimeše a Radima Ullmanna. Dnes je to Divadlo Jiřího Myrona. Zdroj: statutární město Ostrava, Archiv města Ostravy a Jana Volková

„Naprostým fenoménem bylo divadlo. Jít na operu nebo operetu byla společenská událost. Na premiéry si ženy nechávaly šít šaty,“ říká zakladatelka ostravského spolku Elegant Karin Raszková. „V Evropě už naplno propukla módní vlna, která přepsala dějiny módy. Po válce začaly ženy chodit do práce, staly se zdravě sebevědomé. Měly krátké účesy, které zakrývaly kloboučky. Výrazně zkrátily sukně, takže při chůzi na schodech obnažily v podstatě poprvé svá nádherná lýtka a kotníky. A předpokládám, že všichni kolegové šíleli z toho, co nového vidí,“ usmívá se Karin Raszková.

FOTO: Jihovýchodní strana Masarykova náměstí s dominantou v podobě budovy Staré radnice s věží, dnešním sídlem Ostravského muzea. Prezident T. G. Masaryk navštívil Ostravu v červnu roku 1924. Zdroj: statutární město Ostrava, Archiv města Ostravy a Jana Volková

„Nezapomínejme také na to, že v Ostravě v té době byla obrovská prašnost. Tady v podstatě z čistého nebe padal mastný prach, takže udržet rukavičky nebo halenku v krásné čistě bílé barvě, bylo skutečně náročné.“

Vznik Ostravy provázely bouřlivé diskuse

„Ostrava jako taková v té dnešní podobě neexistovala. V roce 1923 ještě neexistovala ani Velká Ostrava. O ní se teprve jednalo a mělo to řadu aspektů od národnostní až po hospodářské,“ vypráví historik a památkář Martin Strakoš.

FOTO: Pohled do Nádražní ulice směrem k severu. Uprostřed třípodlažní dům postavený v roce 1908 jako pobočka Živnostenské banky na nároží ulic Nádražní a Čs. Legií. Zdroj: statutární město Ostrava, Archiv města Ostravy a Jana Volková

Ostrava je na hranici mezi Moravou a Slezskem. „Morava i Slezsko byly samostatné země. Kam tedy připadne Ostrava? Můžou se k tomu připojit i části jako Hrušov nebo Svinov, které jsou ve Slezsku? Vedla se asi lítá politická diskuse. Slezsko nechtělo pustit své obce a Morava nechtěla Ostravu úplně ztratit. Nakonec se v roce 1923 vyjednalo, že tu tzv. Velkou Ostravu, která bude mít ve jméně Moravská Ostrava, vytvoří města a obce ostravského klínu, což je území mezi řekami Odrou a Ostravicí.“

FOTO: Severozápadní strana Masarykova náměstí, které neslo nejdříve název Ringplatz, poté Hlavní náměstí a od roku 1919 Masarykovo náměstí. Po druhé světové válce došlo k přejmenování na náměstí Lidových milicí. Tento název vydržel až do roku 1989, kdy byl vrácen původní název Masarykovo náměstí. Zdroj: statutární město Ostrava, Archiv města Ostravy a Jana Volková

Ve hře byly mrakodrapy

V té době také začal stavební boom. V roce 1926 byl otevřen Dům umění, o dva roky později obchodní dům Brouk a Babka. Dokonce se uvažovalo, že by panorama mohly obohatit i mrakodrapy. O nich uvažoval architekt Karel Kotas v roce 1930, kdy byla dostavěná nová radnice. „Její věž se vypínala do výšky 72 metrů, což bylo tenkrát něco nevídaného,“ říká Martin Strakoš.

FOTO: Pohled do Jubilejní ulice v Jubilejní kolonii. Sídliště se 605 byty bylo postaveno na počest stoletého výročí trvání Vítkovického horního a hutního těžířstva v letech 1921–1932. Autor projektu, ostravský architekt Ernst Korner, uplatnil vliv expresionismu a dekorativismu vídeňské provenience. Zdroj: statutární město Ostrava, Archiv města Ostravy a Jana Volková

Ve městě vyrostly ve 20. letech nové administrativní budovy, banky, a taky řada nových činžovních domů. Plánovaly se také nové městské čtvrti, třeba Jubilejní kolonie. „Kolonie byla v Hrabůvce dokončena v roce 1928 a představovala špičkový standard v bydlení. Myslím si, že patří k jedněm z nejkrásnějších míst v Ostravě,“ prozradil Miloš Matěj z Národního památkového ústavu.

Industriální minulost

V Dolních Vítkovicích se před sto lety připravovala výstavba tzv. mokrého plynojemu, jednoho z největších mokrých plynojemů ve střední Evropě. „Největší hodnota dolní oblasti spočívá v tom, že tady bezprostředně navazuje těžba uhlí – to znamená důl, koksovna a výroba železa na bázi koksu – na neuvěřitelně malém prostoru. Vzdálenost jednotlivých technologií není větší než sto metrů,“ říká Miloš Matěj.

„V souvislosti s přestavbou vysokopecního závodu probíhaly výstavby dolu Hlubina a nové moderní koksovny. Těžní jáma je z 20. let a má velmi moderní železobetonové výztuže. V podstatě se technologie do dnešních dnů koksárenského provozu nezměnila,“ uzavírá památkář.

FOTO: Původně Německý dům postavený z červených cihel podle projektu architekta Felixe Neumanna ve stylu tzv. nizozemské renesance v roce 1895. Ostravští Češi mu hanlivě říkali „trucburg“. Pro německý původ byl rozebrán v roce 1945. Zdroj: statutární město Ostrava, Archiv města Ostravy a Jana Volková 

Jak bude město vypadat za sto let?

„Ostrava by v roce 2123 měla mít přiměřené množství veřejných prostranství, která jsou kvalitní, propojená a atraktivní pro obyvatele měst i jeho okolí,“ říká architekt Pavel Říhák. „Určitě se bude vyvíjet mobilita, může to být elektromobilita, vodíková mobilita nebo drony nebo cokoliv jiného. To asi dnes těžko říct.“

Podle architekta Ostrava nebude svoji historii vnímat jako problém, ale jako hodnotu, které si bude vážit a o kterou bude pečovat. „Bude rozvíjet okolní i industriální krajinu, bude se starat o řeky a soutoky řek, kterých je tady velké množství. Energie, kterou město bude mít, se projeví v nové zástavbě v návaznosti na původní fragmenty vesnic, dělnických kolonií, ale i historických částí tak, že naváže a zapojí do svého organismu původně industriální areály a bude vytvářet podmínky pro vznik nových čtvrtí.“

23 fotografií

Technologie těžkého průmyslu budou mít pravděpodobně svoje místo i v budoucnu. „Tradice tady je, tak proč se vzdávat něčeho, na čem jsme jako město i region vyrostly. Například výroba kovů může přetrvat,“ věří proděkan jedné z fakult VŠ báňské Technické univerzity Ostrava Josef Vlček.

Jak vidí budoucnost města studenti? Proč se Jubilejní kolonii říká Jubilejní? Poslechněte si v záznamu speciálního projektu Proměny měst, který jsme připravili ke 100 letům Českého rozhlasu.