Ottendorferova knihovna ve Svitavách je největší veřejná německá knihovna u nás

Stavělo se podle plánů newyorského architekta, který podle rakouských norem přepracoval brněnský architekt Germano Wanderley. Základní kámen novostavby byl položen 18. července 1891. Na stavbě se podílely většinou svitavské firmy. Hrubá stavba byla dokončena před zimou 1891. Současně se stavbou knihovny byly zahájeny práce na výstavbě rezidence Johanna Budiga v bezprostřední blízkosti knihovny.

Po takřka půlročních přípravách byla Ottendorferova knihovna slavnostně otevřena 21. srpna 1892. Součástí slavností bylo odhalení sochy Mateřské lásky za účasti tehdy populárního herce císařského dvora dr. Rudolfa Tyrolta.

Celkový pohled na knihovnu|foto: Archiv Muzea Svitavy

Oslavy probíhaly za účasti mnoha spolků a delegátů z okolních měst. Řečnili i církevní hodnostáři ze Svitav a z Brna. Úspěch sklidilo vystoupení svitavského tělocvičného spolku. Ottendorfer v doprovodu své nevlastní dcery Mathildy, baronky Riedl von Riedenstein, odjel z města do New Yorku 23. srpna 1892.

Provoz knihovny byl zahájen 1. listopadu 1892. Knihovna měla i čítárnu a především krásný reprezentativní přednáškový sál. Mecenáš celou stavbu financoval a podílel se i na nákupu knihovního fondu. Knižní fond dosáhl počtu 7 400 svazků. Do konce roku bylo zaregistrováno 964 čtenářů a v roce 1893 uskutečněno 55 537 výpůjček. Roku 1902 se knižní fond rozšířil na 16 500 svazků a v roce 1932 dokonce na 23 574 svazků.

Dědictví, které městu Ottendorfer zanechal, je dodnes živé. Knihovna se stala největší německou veřejnou knihovnou u nás, konaly se tu zajímavé přednášky a koncerty. Když v roce 1929 do města přijel prezident T. G. Masaryk, zavedli jej představitelé města právě sem. A v roce 2006 navštívil tuto budovu další z našich významných prezidentů - Václav Havel.