Ozdoba jižního Plzeňska. Barokní kostel v Přešticích je největším kostelem v Čechách
Barokní kostel v Přešticích na jihu Plzeňska je nepřehlédnutelný. V Čechách, mimo území hlavního města, jde o vůbec největší stavbu svého druhu. Kostel navíc stojí na vyvýšeném pahorku, takže je vidět opravdu z široka daleka.
Vyvýšené místo nad přeštickým náměstím využívali lidé k setkávání od pradávna. Už od 13. století tu stával gotický kostelík, který ale začal být pro věřící příliš malý. Do velkorysých plánů na výstavbu obrovského kostela se pustili kladrubští benediktini, kteří spravovali i město Přeštice.
Jenže si, jak bychom dnes řekli, vzali příliš velké sousto. V té době totiž stavěli také kostel a hlavně klášter v Kladrubech a na dostavbu kostela v Přešticích už jim nestačili síly. Zejména finanční. Kostel se tak podařilo dostavět až v druhé polovině 18. století.
Padesát metrů dlouhá a téměř třicet metrů široká hlavní stavba byla dokončena, ale chyběly věže. Ty se za pomoci místních občanů podařilo dostavět na počátku 20. století a definitivní podoby se kostel dočkal až v 90. letech minulého století.
Divotvůrkyně Přeštická aneb paranormální jevy
Kostel v Přešticích byl až do zrušení klášterů Františkem II. významným poutním místem pro věřící. Přitahoval je hlavně zázračný obraz, jehož schopnost pomáhat a uzdravovat tehdy potvrdilo i pražské arcibiskupství. Obraz Panny Marie Přeštické prý metal blesky, kroutil očima nebo ronil slzy.
Lidé se s různými prosbami a přáními k obrazu obraceli stále častěji. Ať už při vážných nemocech nebo když se s nimi třeba převrátil vůz a oni si vzpomněli na svoji patronku a zázračně pak vyvázli z nebezpečí úrazu nebo smrti. Všechny takové zázraky byly pak poctivě zaznamenány do takzvané knihy zázraků. Dnes jich v ní je přes 300.
První konec zázraků nařízený shora přišel od zmiňovaného starorakouského panovníka, který zakázal kláštery i poutní kostely. Ve 20. století se poutní místo ještě podařilo obnovit, ale definitivní konec přinesla komunistická totalita v 50. letech minulého století.
Jedna věc je něco zakázat, ale druhá, v co každý z nás věří. I když se dnes po několika stoletích od výstavby kostela v Přešticích nehrnou davy věřících, patronka tu má stále svoje místo. A kdo si to přeje a věří jí, tomu pomáhá dál.
A pomáhá i přeštickému kostelu. Třeba na konci 19. století zachvátil střechu kostela požár, ale krovy se podařilo zachránit. A posledním zázrakem je, že se v 90. letech povedlo díky úsilí místních lidí chátrající památku dokončit. Barokní kostel v Přešticích je dnes nejen ozdobou města, ale celého jižního Plzeňska.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Pokus využít víru jako zbraň.‘ Bývalý poradce Trumpa si s Epsteinem dopisoval o svržení papeže
-
Turek: Brzy vám představíme ministra, který bude působit po mém boku. Věřím, že budeme skvělý tým
-
‚Plně za prezidentem stojíme.‘ Lidé po celém Česku se scházejí na podporu Pavla, přišli i odpůrci
-
Grónská nezávislost? Z čistě ekonomického hlediska to zatím není možné, soudí expert Arnault








