Označení první dáma české country music moc ráda nemám, přiznává Věra Martinová. Má pocit, že ji omezuje

Poslechněte si Hudební kavárnu Pavla Vítka s Věrou Martinovou
Věru Martinovou označují encyklopedie jako českou folkovou a countryovou zpěvačku. Ta se ale zařazení do hudebních škatulek brání a nadšená není ani z titulu první dámy tuzemské country.
„Už jsem říkala mockrát, že to označení nemám moc ráda. Mám totiž pocit, že mě to omezuje. Miluju veškerou dobrou hudbu a nechce se mi moc řídit žánry, nechci být nikde zaškatulkovaná,“ vysvětluje zpěvačka. „Už jsem si na to ale víceméně zvykla, protože u nás prostě potřebujeme škatulkovat,“ dodává smířlivě.
Věra Martinová ví, kde přesně se její přezdívka vzala. „Tady tuto nálepku mi přibil na čelo textař Michal Bukovič,“ prozradila. Zároveň ale připouští, že country je v ní už od mládí hluboce zakořeněno a vždycky chtěla být zpěvačkou. „Opravdu zhruba od osmi let jsem nepustila kytaru z ruky a ani jsem nikdy neuvažovala o tom, že bych se mohla živit něčím jiným,“ říká Věra Martinová.
Doufá, že jí oslavy nepřekazí další přezdívka
Když měla Věra Martinová oslavit sérií koncertů své zatím poslední kulaté narozeniny, vše překazil kovid. Letos chystá u příležitosti svých půlkulatin další turné. „Doufám, že nepřijde žádná pandemie, protože na základě mých všelijakých zážitků mi svého času říkali Lady katastrofa,“ prozrazuje se smíchem zpěvačka.
Věra Martinová už má na letošní rok naplánovanou sérii koncertů, ten hlavní se má uskutečnit 1. dubna v pražské Hybernii. „Moc se na to těším, budu mít i příjemné hosty. Přijde Tomáš Klus nebo Pavlína Jíšová, která je moje letitá kamarádka, kolegyně a autorka spousty mých hezkých písní,“ popisuje oslavenkyně.
Poslechněte si celý rozhovor a mimo jiné se dozvíte, proč Věra Martinová luxuje trávník u svého domu, jak vzpomíná na své první natáčení v karlínské budově rozhlasu a kdy se zase bude věnovat oblíbenému malování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.