Památník Tomáše Bati ve Zlíně představuje skleněný skvost funkcionalismu

24. březen 2016

Česko – země neznámá

Památník Tomáše Bati ve Zlíně nebo také bývalý Dům umění patří k vrcholným dílům zlínského funkcionalismu. Budova původně sloužila k muzejním účelům, visela tu i maketa letadla, ve kterém Tomáš Baťa zahynul. Později Památník využívala Filharmonie Bohuslava Martinů a krajská galerie.

Postavit ve 30. letech minulého století prosklenou budovu nebylo zcela běžné

V 50. letech změnil Památník Tomáše Bati podobu, a to díky bočním přístavbám

Autorem Památníku Tomáše Bati je František Lydie Gahura

Budovu vyplnilo katedrální sklo. Gahura chtěl postavit doslova „skleněný poklop“ na exponát, kterým bylo letadlo, ve kterém zahynul Tomáš Baťa v Otrokovicích

Postavit ve 30. letech minulého století prosklenou budovu nebylo zcela běžné, a to jak na poměry tehdejšího Československa, tak i ve světě. Stavbu ocenil i světoznámý architekt Le Corbusier, který Zlín navštívil v roce 1935.

Autorem Památníku Tomáše Bati je František Lydie Gahura, který při jeho výstavbě záměrně použil ocel, sklo a beton - symbolické materiály budování celého Zlína. „Navíc ocel měla charakterizovat samotného Tomáše Baťu, o kterém se říkalo, že je jako z oceli,“ dodává Ladislava Horňáková z Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně.

Budovu vyplnilo katedrální sklo. Gahura chtěl postavit doslova „skleněný poklop“ na exponát, kterým bylo letadlo, ve kterém zahynul Tomáš Baťa v Otrokovicích. Současně chtěl dát budově vzhled katedrály. Díky tomu působily vnitřní prostory dojmem obřadní svatyně.

V 50. letech změnil Památník Tomáše Bati podobu, a to díky bočním přístavbám. „Po válce se muselo na Tomáše Baťu zapomenout, Zlín se přejmenoval na Gottwaldov a z Památníku Tomáše Bati se stal Dům umění,“ říká Ladislava Horňáková. Tím pádem už budova nebyla završujícím krystalem nad Zlínem, ale jen jednou z mnoha staveb.

Postavit ve 30. letech minulého století prosklenou budovu nebylo zcela běžné|foto: Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně

Budova je v současné době uzavřena a čeká na opravu, ale i zvenku stojí za zhlédnutí. Kromě toho je od Památníku Tomáše Bati nádherný výhled na celý Zlín a sídliště Jižní Svahy, jehož první etapu považují architekti za jednu z nejpovedenějších zástaveb v České republice.

Sídliště navrhla dvojice architektů Šebestián Zelina a Jiří Gřegorčík. Jejich snahou bylo co nejvíc zachovat charakter Zlína. Autorům se geniálně podařilo zakomponovat bodové, terasové, chodbové i lodžiové domy do krajiny. Pomocí obkladů z cihelného pásku navíc zaručili soulad s dřívější baťovskou výstavbou ve městě.

Pokud byste se chtěli o Památníku Tomáše Bati dozvědět víc a prohlédnout si dobové fotografie interiéru či se dozvědět něco málo o tom, jak se stavěl, vydejte se do Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně. Mimo jiné si tam můžete prohlédnout expozici celé meziválečné éry a další významné stavby zlínské architektury.