Památník Tomáše Bati ve Zlíně představuje skleněný skvost funkcionalismu

Postavit ve 30. letech minulého století prosklenou budovu nebylo zcela běžné, a to jak na poměry tehdejšího Československa, tak i ve světě. Stavbu ocenil i světoznámý architekt Le Corbusier, který Zlín navštívil v roce 1935.

Autorem Památníku Tomáše Bati je František Lydie Gahura, který při jeho výstavbě záměrně použil ocel, sklo a beton - symbolické materiály budování celého Zlína. „Navíc ocel měla charakterizovat samotného Tomáše Baťu, o kterém se říkalo, že je jako z oceli,“ dodává Ladislava Horňáková z Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně.

Budovu vyplnilo katedrální sklo. Gahura chtěl postavit doslova „skleněný poklop“ na exponát, kterým bylo letadlo, ve kterém zahynul Tomáš Baťa v Otrokovicích. Současně chtěl dát budově vzhled katedrály. Díky tomu působily vnitřní prostory dojmem obřadní svatyně.

V 50. letech změnil Památník Tomáše Bati podobu, a to díky bočním přístavbám. „Po válce se muselo na Tomáše Baťu zapomenout, Zlín se přejmenoval na Gottwaldov a z Památníku Tomáše Bati se stal Dům umění,“ říká Ladislava Horňáková. Tím pádem už budova nebyla završujícím krystalem nad Zlínem, ale jen jednou z mnoha staveb.

Postavit ve 30. letech minulého století prosklenou budovu nebylo zcela běžné|foto: Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně

Budova je v současné době uzavřena a čeká na opravu, ale i zvenku stojí za zhlédnutí. Kromě toho je od Památníku Tomáše Bati nádherný výhled na celý Zlín a sídliště Jižní Svahy, jehož první etapu považují architekti za jednu z nejpovedenějších zástaveb v České republice.

Sídliště navrhla dvojice architektů Šebestián Zelina a Jiří Gřegorčík. Jejich snahou bylo co nejvíc zachovat charakter Zlína. Autorům se geniálně podařilo zakomponovat bodové, terasové, chodbové i lodžiové domy do krajiny. Pomocí obkladů z cihelného pásku navíc zaručili soulad s dřívější baťovskou výstavbou ve městě.

Pokud byste se chtěli o Památníku Tomáše Bati dozvědět víc a prohlédnout si dobové fotografie interiéru či se dozvědět něco málo o tom, jak se stavěl, vydejte se do Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně. Mimo jiné si tam můžete prohlédnout expozici celé meziválečné éry a další významné stavby zlínské architektury.