Pardubicko se díky Pernštejnům pyšní technickou raritou. Opatovickým kanálem

Pardubický architekt Vladimír Rozehnal ve své knize Pernštejnská stezka v 21. století zmapoval místa spjatá právě s Pernštejny a s Opatovickým kanálem. A my jsme se s ním vydali do Lázní Bohdanče. „Jsme u Opatovického kanálu, zhruba v polovině jeho délky. A ty mlýny, na které se díváme, už tady stojí 500 let. A jsou dodnes funkční,“ říká Vladimír Rozehnal.

Opatovický kanál slouží k napájení rybníků také dnes. A díky tomu se v Bohdanči udržela tradice chovu ryb. Procházky k bohdanečským sádkám podél Opatovického kanálu si oblíbili místní i lázeňští hosté. Cestu od mlýnů k sádkám lemují aleje, v okolních ohradách se pasou zvířata. A čerstvý Pernštejnský kapr přímo ze sádky také přijde vhod.

Díky Opatovickému kanálu přibyly na Pardubicku v době Pernštejnů desítky mlýnů. Jedním z nich je Výrov v Břehách u Přelouče. Patřil k největším v kraji. V současnosti se budova přestavuje na kulturní centrum.

„Teď se nacházíme v severní partii před mlýnem Výrov a vidíme, že spodek mlýna spočívá na původních kvádrech z pískovce, které vznikaly v době Viléma z Pernštejna. Což je jasný důkaz, že se tento mlýn začal stavět kolem roku 1500 a zprovozněný mohl být kolem roku 1513. Ty kvádry tady jsou jako jakási paměť té doby,“ dokládá starosta obce Břehy Petr Morávek historickou hodnotu stavby.

Letecký pohled na soustavu rybníků na Bohdanečsku|foto: Lukáš Zeman

Opatovický kanál napájel v době největší slávy Pernštejnů až 300 rybníků. Mnoho z nich už zaniklo, a tak byl tok využit pro rybníky nové. Třeba pro rybník Buňkov, který se začal budovat v 70. letech minulého století. Od mlýna Výrova je jen kousek. A svůj domov na něm našly i volavky. „Po rekonstrukci celého zázemí rybníka dnes tohle místo slouží také lidem k rekreaci. Je tam písečná pláž i možnost ubytování,“ dodává starosta Břehů.