Patent o zrušení nevolnictví vydal Josef II. Zavádění změn se neobešlo bez komplikací

Reformní úsilí, započaté Marií Terezií, dostalo nový impuls s nástupem jejího syna Josefa II. Ten si dobře uvědomoval, že mnohá tradiční uspořádání jsou brzdou vývoje.

Zaostalé trojhonné zemědělství vedoucí k častým hladomorům, nedostatek svobodné pracovní síly a nízký výběr daní, to byla realita v říši. Proto vydal 1. listopadu 1781 patent o zrušení nevolnictví.

Nevolníci byli osobně závislí na šlechtě. Za jejich ochranu a dědičný nárok na užívání půdy museli robotovat a plnit další povinnosti. Přišli o osobní svobodu a byli vázáni k půdě.

V patentu bylo vyhlášeno svobodné uzavírání sňatků mezi poddanými a možnost stěhovat se na jiná panství. Patent dále zakotvil možnost poddaných zvolit si libovolné řemeslo či umění a rušil povinnost posílat děti do služby vrchnosti. Ekonomická závislost, robota a daně ale zůstaly.

Zavádění změn se neobešlo bez komplikací. Šlechta se patent často snažila utajit či obcházet. Bývalí nevolníci se sice radovali ze svobody, často ale vyměnili dřinu na poli za dřinu v městských manufakturách.

Spustit audio