Pavel Krejčí absolvoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Pardubicích (1963-1967). Potom začal studovat na Elektrotechnické fakultě VUT v Brně (1967-1971), atmosféra konce šedesátých let však byla příčinou jeho odchodu z fakulty ještě před absolutoriem. Za brněnských studií se setkával s neopakovatelným divadelním prostředím v Divadle na provázku. Po dvouleté základní vojenské službě a krátkém intermezzu na telefonní ústředně v Pardubicích nastupuje v květnu 1975 jako hlasatel do Čs. rozhlasu v Hradci Králové. Tady se posléze věnuje i redaktorské práci a v roce 1978 má premiéru u režijního pultu. Prvním rádcem a učitelem mu byl rozhlasový režisér I. Froněk, se kterým spolupracoval až do jeho nuceného odchodu. V letech 1984-1989 studoval DAMU v Praze, absolvoval u prof. J. Císaře a PhDr. J. Strejčkové.
Jeho režijní rukopis nejvíce ovlivnily stáže a asistence u režisérů J. Horčičky, A. Adamcové, J. Bezdíčkové, J. Melče i poslech prací tehdy "zakázaného" J. Henkeho, později pak intenzivní spolupráce s rozhlasovou dramaturgyní a pedagožkou J. Strejčkovou a právě s J. Henkem po jeho návratu z vynuceného "rozhlasového exilu". Inspirující - jak sám Krejčí uvádí - byla pro něj díla filmových režisérů nové vlny českého filmu, dále spisovatelů M. Kundery, J. Škvoreckého a B. Hrabala, setkání a spolupráce s hudebními redaktory a autory scénické hudby J. Jiráskem, J. Štusákem, J. Vyšohlídem, malíři V. Komárkem a J. Jírou, šéfredaktorem nakladatelství Kruh v Hradci Králové dr. Janem Dvořákem, ředitelem loutkového divadla DRAK Janem Dvořákem, producentem V. Merhautem a vynikajícími herci východočeských a pražských divadel.
Po roce 1989 spolupracuje při realizaci literárních pořadů, dramatizací a četeb na pokračování s redaktorkou a autorkou pořadů Ilonou Janskou, která se po nucené přestávce vrátila ke spolupráci s rozhlasem, dále autorsky také s V. Zajícem, dr. J. Dvořákem, N. Mlsovou a v současné době mj. s dramaturgyní J. Pithartovou. Režie Pavla Krejčího kladou důraz především na detailní práci se slovem, herci, hudbou a zvukem. Osobně inklinuje nejen k lyrickým, meditativním textům, pro které hledá silný emocionální rozhlasový výraz, ale i k humoru a satiře. Výraznou kapitolou jeho režijní práce byly v 80. letech realizace Kabaretů z Kuksu B. Formana a D. Vostřela i úspěšné dramatizace Haškových a Poláčkových textů, kupř. Okresní hejtman (1991), Hráči (1993), v 80. a 90. letech pak režijní a autorská spolupráce na pořadech Na nedělní vlně z cyklu Ekologie duše a pořadu stanice Vltava Dveře dokořán. Významným mezníkem pro P. Krejčího bylo nastudování dramatizací románů Miroslava Hanuše Čtvrtý rozměr (1990), Konkláve (1992), Expedice Élauné (1997), Onen Athéňan (1999) v rozhlasových úpravách I. Janské. Po uvedení Konkláve na ČRo 3 - Vltava poděkoval P. Krejčímu spisovatel M. Hanuš "za dokonalé rozhlasové provedení, jemuž jste věnoval jedenáct čtení, a to způsobem, který mě dojal naprostým souhlasem s mým poněkud odvážným záměrem. Vaše režie mě přesvědčila, že jste myšlence a záměru plně porozuměl a zásluhou Vaší a Vámi vybraných herců vytvořil - podle ohlasu posluchačů - neobvyklou rozhlasovou četbu..."
V letech 1990-1996 připravoval v ČRo Hradec Králové Kapitoly ze světové literatury a Literární kapitoly. Dramatizoval a pro rozhlas upravoval texty jak regionálních autorů, tak předních českých a zahraničních spisovatelů. S B. Bezouškou natočil 58 medailonků o osobnostech Národního divadla v Praze Hrdinové okamžiku, s M. Nedělou pak 160 swingových půlhodinek V náladě. Obě řady jsou stále živé; nyní je spolu s M. Růžičkovou a J. Štusákem renovují a uvádějí v cyklu Salon čas, jak v královéhradeckém vysílání, tak na vlnách Regionální noci, společného vysílání všech regionálních stanic ČRo, denně v čase 21.00-5.00 hod. (Obsahuje výběr nejkvalitnějších pořadů z produkce těchto stanic, živě vysílaný kontaktní pořad Noční linka a regionální zpravodajství. Celý program je odbavován z ČRo Brno.) S M. Brunclíkem byl P. Krejčí v roce 1990 oceněn Českým literárním fondem za realizaci dramatizace povídky J. Haška Volby obecního zastupitelstva, s redaktorkou M. Růžičkovou získal v roce 2000 Národní cenu Prix Bohemia Radio za publicistický pořad Kulatý stůl.
Patří mezi zakladatele Svazu rozhlasových tvůrců (1990, od 1994 Sdružení pro rozhlasovou tvorbu), je mnohaletým členem výkonného výboru, kde účinně prosazuje řešení problematiky slovesné tvorby v regionálních studiích. V Klicperově divadle v Hradci Králové inscenoval Pavel Krejčí v roce 1995 hru rakouského autora Felixe Mitterera Návštěvní hodiny a v roce 2004 se značným ohlasem hru amerického dramatika Edwarda Albeeho Tři velké ženy.
Z další režijní tvorby:
Hry: T. C. Bambara Raymondův běh (1983), J. Failler Vlajková loď (1987), M. Horníček Dva muži v šachu (1988), M. Vlk Dobré srdce kasaře Berga (1989), O. Schmidt Život na věži (1991), O. Selmer Běh do ráje (1992), A. Goldflam Dámská šatna (2007). Četby: C. W. Ceram První Američan (1981), E. Hostovský Nezvěstný (1996), J. Durych Sedmikráska (1998), Requiem (1999), S. Crane Rudý odznak odvahy (2000), J. Škvorecký Konec nylonového věku (2004), V. Erben Paměti českého krále Jiříka z Poděbrad, H. Melville Taipi, P. Albieri Psýché (všechny 2005), R. Boussinot Život a smrt ovčáka Jana (2006), J. Roth Job, K. Konrád Břeh snů, J. Münzer-N. Kostěrinová Dospívání nad propastí, M. Aymé Hůl, Muž, který procházel zdí (všechny 2007). Literární pásma a pásma poezie: O. Machatka Vypadají jako porculánové lampy (1986), J. Souček Buď pozdraveno divadlo (1988), J. Váchal Krvavý román (1991), B. Reynek Mráz v okně(1991), Suzanne Renaudová Pokorná ticha (1994).