Pavel Poulíček: Kritika mě zasáhla mnohokrát. Snažil jsem se poučit, a ne se z ní hroutit
Byl velkou hvězdou televize Nova. Moderoval její vůbec první Sportovní noviny. Tehdy mu nebylo ani dvacet let.
Televize Nova nedávno oslavila 30 let vysílání. Pro diváky připravila několik překvapení, včetně toho, že do některých relací vrátila dekorace 90. let. A Pavel Poulíček jako speciální host moderoval Sportovní noviny. „Bylo to velmi příjemné zase vystoupit tam, kde jsem začínal.“ Pochvaluje si, že potkal spoustu kolegů i z jiných profesí.
Vedle Sportovních zpráv uváděl zábavnou soutěž Kolotoč. Mluvil kostymérkám do výběru oblečení? „V Kolotoči byly pestré dekorace, nosil jsem výrazné kravaty, tam se to hodilo, ale sport se dělal hodně seriózně. Nova se strašně posunula, co se týká vizuální přípravy lidí. Hodně se řeší, co budou mít na sobě. Ještě před 15 lety to bylo takový hodně ‚free‘. Jestli vám to sedlo, nebo nesedlo, to nikdo až tak neřešil,“ vzpomíná moderátor.
Přijímání zpráv přes fax
„Jsem rád, že se oslavy v menší či větší míře opakují vždycky po pěti letech, protože ta televize si skutečně zaslouží připomínat. Měl by tady existovat nějaký obor historik médií, protože moderní média nejsou úplně přesně zmapovaná. Spousta detailů, které by už dneska mohly patřit do dějepisu výuky na žurnalistice, se ztrácí.“
Vycházející články nebo rozhovory k oslavám podle něj tehdejší dobu alespoň trochu mapují. „Třeba technologicky to bylo strašně legrační. Přijímání zpráv přes fax, informování diváků o výsledcích hokejové extraligy prostřednictvím pořadu S mikrofonem za hokejem v Českém rozhlase nebo nedostupnost záběrů ze zahraničí, je dneska něco nemyslitelného,“ usmívá se při vzpomínce.
„Byl tu jeden velký bulvární deník a k tomu dvoje troje seriózní noviny, které určovaly ráz toho, co si kdo má myslet nebo co se ve společnosti děje. Nebyly žádné sociální sítě. A to ten život opravdu strašně ovlivňovalo.“
Diváci posílali dopisy
Se slávou a úspěchy přišla popularita, ale i kritika ze strany diváků. „Věděl jsem, že budu víc vidět, to patřilo k práci. Kdyby mi to vadilo, asi bych televizi opustil. Člověk, který tam chce dělat, musí mít média rád. A já vyrůstal v době, kdy mě odchovala televize, pro mě to byl ten oltář.“
„Kritika se ke mně dostávala dopisy, tenkrát opravdu chodilo obrovské množství. Dodnes mám ve sklepě pytel dopisů, který jsem si schoval jako vzpomínku. To byla taková naše reflexe. Taky se pořádaly ankety jako ukazatel popularity. A ta kritika mě určitě mnohokrát zasáhla, ale někdy byla oprávněná. Takže spíš jsem se z toho snažil poučit, a ne se z toho hroutit.“
Po 15 letech z Novy odešel a angažoval se v oblasti, ve které byl úplný nováček. Co dělá dnes? Co udělala sláva s jeho sebevědomím, dokáže to zpětně zhodnotit? Jak chystá slavit padesátiny? Poslechněte si v pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.