Pesach vyzývá ke svobodě, Praha připomíná 20 opomíjených Židů a diaspora kritizuje vývoj v Izraeli
Začíná Pesach. 10. ročník putovních výstav UNESCO zahájila expozice v Jeruzalémské synagoze. A izraelská politika rezonuje i v diaspoře.
Jak najít cestu ke svobodě
Jeden z nejoblíbenějších, nejdelších, ale také nejstarších a nejdůležitějších židovských svátků je Pesach. Letos potrvá od 5. do 13. dubna a připomíná vyvedení izraelského lidu z egyptského otroctví. Terezie Jirásková se ptala rabína progresivní židovské komunity Ec chajim v Praze a Židovské obce Liberec Davida Maxy na to, jaké je podle něj hlavní poselství Pesachu.
„Ten svátek má nějaký historický kořen, kterým je vyvedení židovského lidu z egyptského otroctví, ale má ještě mnohem univerzálnější poselství, a to je nalézání cesty ke svobodě,“ říká rabín Maxa a pokračuje:
„V jedné pasáži tradičního čtení pesachové hagady se říká, že každý člověk by měl vidět sám sebe, jako kdyby vycházel z otroctví. To znamená, že ten svátek nás nabádá nejen k tomu, abychom si my jakožto Židé, kteří žijeme ve 21. století, připomněli události staré tisíce let. Vede nás i k tomu, abychom se pokusili ve vlastních životech nalézat situace, kdy jako bychom vycházeli z nějakých osobních otroctví.“
Soukromá pesachová oslava se od té veřejné, komunitní příliš neliší. Jen probíhá v menším měřítku. Zapojují se do ní i velmi malé děti.
Jak pomáhají udržet při sederové večeři dětskou pozornost symbolické potraviny? A co je to „afikoman“? Poslechněte si celý rozhovor s rabínem Davidem Maxou.
Opomíjení Židé
Byli to Židé, narodili se a žili v českých zemích, ale dnes je vnímáme spíš jako Němce nebo Rakušany. Řeč je o dvacítce židovských osobností, které se kdysi proslavily na poli kulturním, vědeckém nebo politickém, ale dnes už o nich ví jen málokdo. Změnit to chce výstava Česko-německo-židovské opomíjené osobnosti, která se tento týden otevřela v pražské Jeruzalémské synagoze. Hovořili jsme s kurátorem výstavy Jiřím Králíkem.
„Pro mě byl největším objevem Jakob Polak, kterého jsme zařadili do prezentace české stopy íránské. Byl to významný lékař, který se někdy kolem roku 1850 dostal do Teheránu k perskému šáhovi a stal se jeho osobním lékařem. Ale nejenom, že se stal osobním lékařem, ale současně napsal i několik knih v perštině a je považován za zakladatele moderní perské medicíny. Napsal o tom řadu knih a v Íránu je považován za nejvýznamnějšího lékaře. Je pochován ve Vídni na židovském hřbitově,“ říká Jiří Králík.
Jak výstava vznikla? A co všechno na ní návštěvníky čeká? Poslechněte si celý rozhovor s Jiřím Králíkem.
Izraelský spor mění diasporu
Izraelský politický život v posledních týdnech nabral nečekaně dramatické tempo. Vláda premiéra Netanjahua se snaží prosadit reformu soudního systému, proti čemuž protestují až statisíce lidí. Jenže tento spor se přenesl i do židovských obcí jinde ve světě, jak v následujícím příspěvku tvrdí Jan Fingerland.
„Protesty v Izraeli jsou navíc namířeny i proti některým jiným položkám vládní agendy, která má vnést větší důraz na nacionalismus nebo větší odraz náboženství ve veřejném prostoru,“ říká Jan Fingerland.
Obsah změn, ale i jejich zásadní odmítání částí izraelské veřejnosti, zaujalo také příslušníky židovské diaspory.
Nevýznamnější odpor lze pozorovat ve Spojených státech, kde žije druhá největší židovská komunita na světě. Justiční reforma v Izraeli, případně skutečnost, že se ji vláda snaží prosadit proti odboru tak velké části společnosti, přiměla podle Fingerlanda řadu významných amerických židovských sdružení k něčemu zcela novému. Vůbec poprvé za celou dobu své existence veřejně zaujaly nesouhlasný postoj k nějaké izraelské politice.
„Masové protesty v Izraeli a příchod extremistických stran do tamní vlády tak možná navždy změní vztah mezi diasporou a izraelskou politikou,“ uzavírá Jan Fingerland.
Jak na situaci v Izraeli reagují britští Židé? A jaký vliv měla dosud americká židovská komunita na politiku Izraele?
Poslechněte si celý pořad Šalom alejchem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.