Pěstování sukulentů: V zimě potřebují hlavně světlo

3. říjen 2015

Tlustice, smrdutka, živé kameny, to všechno jsou sukulentní rostliny. Přes léto jim je nejlépe venku na balkoně nebo na zahradě. Ve volné přírodě je najdeme v místech, kde přes den bývá 50 a v noci třeba jen 10 stupňů. Září mohou ještě trávit venku, noční chlad je krásně vybarví do červených tónů.

Sukulenty bychom měli zazimovat v říjnu, jak radí jejich pěstitel Jiří Janda z Pávova u Jihlavy. „Na zimoviště bychom měli stěhovat rostliny už připravené – to znamená kořeny v suchu a pokud možno listy co nejvíc napité vodou,“ radí Jiří Janda pro ty, kteří měli květiny přes léto někde na balkoně nebo na zahradě.

Obyvatelům panelových domů doporučuje umístit květináče přímo na okno. „Už od konce září, jak se krátí den, omezujte dávky vody a prodlužujte intervaly v zalévání. Ale nepřestávejte zalévat úplně, i sukulent může uschnout,“ upozorňuje zkušený pěstitel a autor několika knížek Jiří Janda na častou chybu v zalévání.

V bytě musí sukulenty přes zimu na parapet

Sukulenty světlo milují. I přímý letní úpal na sluníčku je pro ně jen zlomek toho, co snesou ve svém přirozeném prostředí. A v zachmuřených zimních měsících jim musíme dopřát co nejvíc slunce, takže je položte na parapet a občas zalijte, aby nad horkým radiátorem neuschly.

A další rady pěstitele, který se i kvůli své vášni přestěhoval z panelového bydlení do domu s velkou zahradou a skleníkem speciálně jen pro sukulenty: „Nehnojte. Já hnojím jen pouštní růži, která kvete pět měsíců. A to ještě až ve chvíli, když už má nasazená poupata. Rostlina totiž kvete vždycky, když má nouzi. Když má blahobyt, nepokvete, to je tak už od přírody.“

autor: Petra Emmerová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.