Petr Honzejk: Polovina volebního období. Může se nepopulární vláda ještě vzpamatovat?
Dva roky od voleb to podle průzkumů popularity i většiny komentářů vypadá, že vládě Petra Fialy se ve většině domácích agend nedaří, je bezradná a vládní strany jsou odsouzeny k tomu, předat za dva roky moc zpět Andreji Babišovi. Dovolím si nabídnout trochu jiný pohled na věc.
Je pravda, že vláda Petra Fialy nepředvádí nějak oslnivý výkon. Zatímco v zahraniční oblasti je to na jedničku, jsme jedním z lídrů pomoci Ukrajině napadané agresivním Ruskem a Česko zvládlo velmi solidně příliv statisíců ukrajinských uprchlíků, v domácí oblasti je to horší.
Čtěte také
V energetické krizi jsme měli jedny z nejvyšších cen energií v Evropské unii, podobné to bylo s celkovou inflací. Většině lidí šly výrazně dolů reálné příjmy. I když za to samozřejmě nemůže jen tento kabinet, nízko a středně příjmové skupiny jsou pochopitelně rozladěny.
Z druhé strany ke konsolidaci financí vláda přistupuje váhavě, polovičaté kroky kritizuje i prezident, podle kterého by úspory měly být ostřejší, aby nemusely trvat tak dlouho a lidé viděli příslovečné světlo na konci tunelu. Tím vláda zklamává vlastní, lépe situované voliče, kteří chápou důležitost boje se zadlužováním státu a vyšší úspory by přivítali.
Andrej Babiš, píárista Petra Fialy
Výsledkem je, že kabinet Petra Fialy je v polovině volebního období extrémně nepopulární. Podle CVVM mu nyní věří jen 25 procent Čechů. To je méně, než věřilo Babišově vládě za covidu, kdy denně umíraly stovky lidí. Sám Petr Fiala patří mezi nejméně oblíbené premiéry v Evropě. Koalice Spolu ztratila od voleb pět procent voličů.
Čtěte také
Naproti tomu obliba opozičního hnutí ANO setrvale roste. Babišova formace si oproti výsledku v říjnu 2021 o pět procent polepšila a oligarcha se už vidí zpět ve Strakově akademii. Vypadá to pro vládní strany opravdu nevesele. Přesto z toho nevyplývá, že je pro ně vše ztraceno.
Zaprvé propad obliby vlády v polovině volebního období je běžným jevem. Například v Německu, kde se volby v roce 2021 konaly o měsíc dřív, než v Česku, nyní věří vládě kancléře Scholze jen 19 procent lidí. V druhé polovině volebního období se zpravidla nedělají nepopulární opatření a vládní strany rostou.
Zadruhé situace v Česku se bude objektivně zlepšovat. Především odeznívá inflace. V příštím roce se má dostat podle české národní banky na standardní dvě procenta, což je ve srovnání s letošními jedenácti nic.
Čtěte také
Energetická krize je, zdá se pryč. A i když vláda krajně nemoudře přesunula poplatky za obnovitelné zdroje na občany, aby se mohla tvářit, že se omezily státní dotace, porostou ceny elektřiny letos maximálně o 10 procent. Což není takový šok jako loni.
Především ale se má vzpamatovat ekonomika. Z letošní nuly se růst dostane na 2,3 procenta. Platy mohou začít opět reálně růst. A protože spokojenost s vládou a spokojenost s životními podmínkami jsou spojené nádoby, může popularita kabinetu jít už příští rok nahoru.
Za třetí – směrem k výsledku voleb. Když se podíváme detailně na aktuální preference, zjistíme, že na tom vládní strany zase tak mizerně nejsou. V součtu mají ODS, KDU, TOP 09, Piráti a STAN podle různých průzkumů stabilně kolem 40 procent, opozice, tedy ANO a SPD jen o dva až tři procentní body více.
Důvod, proč se preference vlády jako takové navzdory její nepopularitě paradoxně drží na slušné úrovni, je prostý. Totální polarizace společnosti. Vládní voliči mají v naprosté většině hrůzu z možného návratu Andreje Babiše a tak zavřou obě oči a řeknou – tato sestava je pořád lepší než alternativní vláda populistů a extremistů. S nadsázkou by se dalo říci, že Andrej Babiš je tak nejlepším píáristou Petra Fialy a spol.
Celkově? Přes vnější zdání, že vláda nutně musí za dva roky drtivě prohrát, je výsledek dalších sněmovních voleb v roce 2025 naprosto otevřený.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
