Petr Vizina

„Když mi režisér David Ondříček zavolal, že má herce, ze kterého by chtěl udělat běžce Zátopka, tak jsem se v tu chvíli vyděsil, polil mě pot,“ říká trenér Jan Pernica.

Do českých kin vběhl nenapodobitelným způsobem Emil Zátopek. Styl, při kterém běžec ve finiši rozkývá hlavu i ramena a lokty roztáhne daleko od těla, je neopakovatelný.

Historik Jan Heinzl stojí v čele kláštera v Hejnicích, které je mariánským poutním místem. Patřilo k nejvýznamnějším v Čechách, Lužicích i Dolním Slezsku. 

„Na začátku, ve čtrnácti letech, jsem v tom viděl to dobro a zlo. Když jsem večer usínal, tak jsem si představoval, jak jsem šaolinský mnich, jak trénuji v klášteře.“

Petr Kotík nesnáší termín nová hudba. „Ten výraz mně už dlouho leze na nervy,“ říká v pořadu Hovory.

V prestižním nakladatelství Oxfordské univerzity jí vyšla kniha o vztahu opery a médií. „Opera se dnes více konzumuje skrze média než naživo v operních domech,“ všímá si.

Historie hrobů neznámých vojínů v Evropě sahají do 20. let minulého století. Do toho prvního u nás byly ostatky uloženy v roce 1922. A to původně na Staroměstské radnici.

„Česká věda se posunuje trochu pomaleji, než bych si v rámci kontextu naší země představoval. Ale není to zas tak špatné,“ říká Petr Cígler. 

Slovo móda nemá příliš dobrý zvuk, znamená něco odvozeného a málo originálního, ale trend otužování se mi zamlouvá. Proto, že ve slově otužilec slyším sokolské „tužme se“!

„U prvních stop po lidském bytí hned nacházíme stopy po umění. Je to něco, co člověka vždy provázelo,“ přibližuje Mařatka, který se zajímá o prehistorické hudební nástroje.