Petřkovické Lurdy založil novojičínský cestovatel. Místní lidé poutní místo udržují a zvelebují

Když se v roce 1887 vrátil novojičínský měšťan Johann Stieber z francouzských Lurd, chtěl zvěst o zjevení Panny Marie rozšířit i mezi své krajany. A tak chodil po okolí a hledal místo vhodné pro uskutečnění svého plánu.

Do oka mu padla Petřkovická hůrka, kopec nad vesnicí Petřkovice, která je dnes částí Starého Jičína. Našel tam mnoho podobností s Lurdy. Skálu, les, kopec. A tak se domluvil s místním starostou, že by tam mohl zavěsit obrázek Panny Marie. Nápad se zalíbil, a tak se místní dohodli, že nechají do bývalého lomu umístit rovnou celou sošku Panny Marie. Stalo se tak v roce 1888 a od té doby se datuje historie Petřkovických Lurd. Za připomenutí stojí i fakt, že od zjevení Panny Marie v Lurdech tehdy uplynulo pouhých třicet let.

Petřkovické Lurdy stojí stranou rušných dopravních tepen či turistických cest. I proto si uchovávají svou čistotu a klid, pro které k nim míří poutníci prosící o pomoc či útěchu. Největší slávou je zde každoroční pouť nejbližší srpnovou neděli po svátku Nanebevzetí Panny Marie. Během té první, která se konala 15. srpna 1888, prý přišli v obrovském počtu i lidé z okolních vesnic, celá procesí s družičkami i hudbou.

Litinový kříž byl do Petřkovic dovezen ze zemské trestnice z Valašského Meziříčí v 50. letech 20. století|foto:Romana Kubicová, Český rozhlas

Pak přišla i období, kdy byly poutě a mše z oficiálních míst zakázány, místo ale i tak dál žilo svým životem. Například u příležitosti stých oslav zjevení Panny Marie zde lidé umístili litinový kříž, který původně zdobil kapli zemské věznice ve Valašském Meziříčí.

Péče starostlivých rukou je tady patrná i dnes. Vykosená tráva, čerstvé květiny i připravené místo k odpočinku. Důkazem, že si místní lidé svého poutního místa váží, je i fakt, že mají Petřkovické Lurdy svou vlastní kroniku. V ní je nejen popsaný příběh jejich vzniku, ale také zaneseny záznamy o opravách i fotografie z každoročních poutí.