Plemeno česká husa je výjimečné. Zachovalo si pud sezení, obejde se bez líhně
Husa, to není jen voňavá pečínka s knedlíkem a se zelím na svatého Martina. Chovatelé plemene česká husa mají na chov hus úplně jiný náhled než běžná konzumní společnost. Jsou to srdcaři a jde jim o zachování tohoto druhu, který vznikl domestikací husy divoké.
V čem je česká husa tak výjimečná? „Česká husa se vyznačuje tím, že má zachovaný přirozený pud sezení. To znamená, že vysedí vajíčka a později odvodí housata. To dnes není vůbec samozřejmé, husy se množí uměle, v líhních,“ vysvětluje chovatel Pavel Mrkvička.
Český svaz chovatelů má pod sebou speciální Klub chovatelů českých hus, který usiluje o zachování tohoto pudu sezení.
„Česká husa snese sice méně vajíček než například brojleři, zato je stihne všechny přirozeně vyvést. Na vejcích, kterých může být kolem patnácti, sedí zhruba měsíc. Potom housata vodí, stará se o ně prostě jako máma,“ popisuje chovatel.
Výhodou je, že drůbež žere od vylíhnutí sama, na rozdíl od drobného ptactva, které čeká, co jim rodiče snesou do zobáčků.
Neskutečně hospodárné zvíře
„Na svatého Martina u nás nehrajeme. My nechováme tyto husy proto, abychom měli na svatého Martina pečínku. Jde nám skutečně o zachování tradičního českého plemene, navazujeme na práci našich předků. Tahle husa byla a je neskutečně hospodárné zvíře. A Klub chovatelů českých hus, který vloni oslavil 40 let, usiluje o to, aby to do budoucnosti nebylo jinak.“
Husích plemen jsou minimálně dvě desítky. Pavel Mrkvička chová ještě husu labutí, která se skutečně trochu podobá labuti. Existuje také česká husa chocholatá, což je další uznané plemeno. Jaký je mezi nimi rozdíl, si poslechněte v reportáži našeho Hobby magazínu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
