Plody citronečníku jsou příjemné do ruky, při dotyku připomínají semiš. Keř zvládá i mrazy
Je libo trochu exotiky do vaší zahrady? Jednou z možností je keř zvaný citronečník. Jak už název napovídá, je blízkým příbuzným citrusů. Ale s tím rozdílem, že zvládá i mrazivé počasí.
Jeho plody jsou velmi příjemné do ruky, při dotyku připomínají semiš. Velikostně odpovídají většímu pingpongovému míčku. Po dozrání mají jasně žlutou barvu. Nejsou jedovaté, ale ani jedlé. Když je ale vložíte do šatníku, příjemně provoní vaše prádlo.
Bylo by tu ovšem jedno malé „ale“. Nehodí se do zahrady s malými dětmi. Jedná se totiž o rostlinu trnitou. „V případě citronečníku jsou trny opravdu poctivé, veliké a funkční,“ varuje zahradník Pavel Chlouba před případným zraněním. Zároveň zmiňuje, kde se s ním nejčastěji setkáme. „Citrusáři ho využívají nejčastěji jako podnož pro pěstování kulturních forem citrusů, ale vyskytuje se i v parcích a zahradách jako velmi zvláštní a dekorativní keř.“
Citronečník má rád sluníčko, dobře propustnou půdu a zvládne i tvrdší, méně vhodná stanoviště. Zahradník Chlouba doporučuje jeho pěstování v uzavřené zahradě, na slunném závětří nebo v atriu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
