Plzeňská katedrála sv. Bartoloměje se může pochlubit nejvyšší věží v Česku
Kostel sv. Bartoloměje se začal stavět současně se zakládáním města Plzeň, tedy po roce 1295. Žádné písemné zprávy s přesným údajem o zahájení stavby se však nedochovaly. Kostel sv. Bartoloměje byl nejprve filiálkou kostela Všech Svatých v sousední obci Malice, dnešní čtvrti Roudná. Patronem obou kostelů byl český král. Jan Lucemburský se však v roce 1322 tohoto práva vzdal a předal oba kostely řádu německých rytířů. Od té doby je kostel sv. Bartoloměje farním kostelem.
Klenotem kostela je Šternberská kaple. Ta je připojena k jižní straně presbytáře. Nechal ji postavit šlechtický rod Šternberků jako svoji pohřební kapli. Šternberkové totiž sídlili na hradě Zelená Hora u Nepomuku a byli politickým spojencem města Plzeň.
Plzeň zachvátil v roce 1507 několikrát po sobě požár. Celé město lehlo postupně popelem. Oprava vyhořelého kostela skončila až roku 1528, o čemž svědčí datová deska v podkroví kostela. Po požáru však již nebyla obnovena stanová střecha, ale byly zřízeny nové střechy ve tvaru, který je na katedrále vidět dodnes.
V průběhu dalších století se zásahy do stavby omezily na minimum. V katedrále se objevoval nový mobiliář. Podoba kostela zůstala nezměněna až do nešťastné únorové noci roku 1835, kdy bouřka bleskem skolila pozdně gotickou střechu věže. Nová střecha, která na věži vyrostla o dva roky později je její velmi zjednodušenou kopií.
Poslední opravou kostela se zabýval v roce 1987 architekt Šantavý, který vypracoval projekt na statické zabezpečení kostela a věže a opravu vnějšího pláště. Práce z prostředků státu a města skončily v roce 1995, kdy Plzeň slavila 700 let od svého založení.
Katedrála sv. Bartoloměje je 58 metrů dlouhá a 30 metrů široká. Klenby dosahují výšky 25 metrů. Kostelní věž měří 103 metrů a je tak nejvyšší kostelní věží v České republice.
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Odveta bude. ‚Na Blízkém východě je síla důležitá karta,‘ říká analytička Kalhousová
-
V Česku hledáte jakoukoliv práci co nejdřív, v Dánsku tu nejlepší a pomůžou vám s tím, srovnává sociolog
-
ONLINE: ‚Musíme se připravit.‘ Rusko může mít za pět let prostředky k útoku na NATO, řekl německý generál
-
Po odsouzení války mu začali vyhrožovat. ‚Vlastně jsem měl štěstí a udělal z toho skeč,‘ říká ruský komik