Po židech zbyla v Dřevíkově Židovská ulička a působivý lesní hřbitov
V Pardubickém kraji nedaleko Trhové Kamenice leží vesnička jménem Dřevíkov. V 18. a 19. století zde žila poměrně silná židovská komunita. Dodnes tak mají v obci Židovskou uličku a v nedalekém lese dokonce působivý židovský hřbitov.
Židé přišli do Dřevíkova na začátku 18. století. Neměli dobré podmínky pro hospodaření a většinou je živil podomní prodej. Uprostřed vesnice si stavěli roubené chalupy a bylo běžné, že pod jednou střechou žilo více rodin, často i s rodinami katolickými.
V polovině 19. století už tvořili židé třetinu místních obyvatel, postavili si ve vsi synagogu, lázně a také vlastní školu. Vše v jedné ulici, které se do dnešních dnů říká Židovská. Kus za vesnicí založili i hřbitov.
Hřbitov je dnes z větší části zrestaurován. A má jednu zajímavost. Polovina náhrobků je otočená k východu a druhá polovina k západu. Může za to postupné rozšiřování hřbitova a přesun vstupní brány na opačnou stranu.
Většinu náhrobků lze po opravě dobře přečíst. Ve vstupní bráně, bývalé márnici, visí i překlady některých nápisů. Donedávna se na hřbitově nacházela i jedna rarita - dřevěný náhrobek, který je ovšem v současné době z bezpečnostních důvodů uschován v hlineckém muzeu.
Velký požár změnil Dřevíkov k nepoznání
Dřevíkov postihl velký požár. Syn vlivné rodiny Bergmannových z neznámých důvodů zapálil hospodu, kterou vlastnil jeho otec. Hospoda shořela a spolu s ní i většina domů Židovské ulice. Zachovala se jen synagoga, škola a jeden roubený dům.
Židé poté postavili centrum Dřevíkova znovu, ale už po městském způsobu. Nové budovy byly zděné, patrové a vzájemně propojené. I dnes je tato městská zástavba na první pohled patrná a ostře kontrastuje s malebnou roubenkou, která se jako jediná zachovala z doby před velkým požárem.
Židé byli schopní obchodníci a v kraji brzy rozběhli novou výnosnou živnost. Využili tradice výroby vlasových sítěk ze skutečných vlasů, takzvané necování, které se v kraji předávalo po generace. Začali skupovat vlasy ze širokého okolí, vyráběli z nich síťky a ty potom prodávali. Živnost to byla úspěšná, časem vyváželi zboží do celé Evropy a dokonce i Ameriky. Jejich zákaznicí byla i anglická královna, pro kterou vytvořili speciální model Butterfly.
Pak přišla ale druhá světová válka a nacistická genocida. Koncentrační tábor přežila jediná dívenka pocházející z velké rodiny původně dřevíkovských Židů. Dnes už i její jméno je možné přečíst na jednom z náhrobků lesního židovského hřbitova.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/b71c5d2b93b9741c57997922a6ba086a.jpg?itok=pJjrY4Ii)
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
V Paříži vzplál olympijský oheň, hry jsou zahájeny. Česko může už v sobotu získat medaile
-
Silničáři začali stavět na nevyvlastněných pozemcích obchvat Pardubic. ‚Právně naprosto čisté,‘ uvedli
-
Všechny české obchody mají nižší zisk než jediný agropotravinářský komplex, srovnává Prouza
-
Předseda českého olympijského výboru: Chceme se na olympiádě dívat o kus dál a vytvářet vzory pro děti