Pod Vyšehradem můžete vidět kolonii kubistických domů

2. březen 2015
Česko – země neznámá

Vila stavebního podnikatele Bedřicha Kovařoviče v Libušině ulici. Trojdům v červeno-bílé barvě na Rašínově nábřeží. Nebo činžovní dům na nároží Neklanovy a Přemyslovy ulice, který postavil František Hodek. To jsou význačné kubistické stavby z pera architekta Josefa Chochola, které můžete vidět v Praze pod Vyšehradem.

A nebudete sami, kdo v obdivu vzhlíží k ostrým hranám, průnikům ploch a krystalickým strukturám. Tedy k typickým prvkům českého kubismu, které jsou na zmíněných domech patrné. Světově unikátní hnutí se zrodilo v Praze okolo roku 1910. Skupina mladých architektů a umělců tehdy kubistické principy malířů Pabla Picassa a Georgese Braqua začala používat v architektuře a užitém umění.

Z lávky železničního mostu na Smíchov můžete obdivovat třípodlažní vilu v Libušině ulici. Byla postavena na místě zbořené schwarzenberské cihelny. Architekt Chochol beze zbytku využil zvláštní půdorys parcely a dům navíc zasadil do kubisticky projektované zahrady. Stejný styl má i oplocení domu. Majitelem vily byl stavitel Bedřich Kovařovič, dům byl zkolaudován v roce 1913.

Kubistické domy stojí pod Vyšehradem, v pozadí bazilika sv. Petra a Pavla

V jednom z kubistických domů žila herečka Marie Rosůlková

Další ze skvostů české kubistické architektury naleznete na rohu ulic Neklanova a Přemyslova. Tento činžovní dům vybudoval v letech 1913 až 1914 stavitel František Hodek. Zaujme zejména netradičním tvarem oken a nápadně ostrým nárožím. Předpokládá se, že autorem architektonického návrhu byl také Josef Chochol.

Nedaleko Vyšehradského tunelu, na Rašínově nábřeží, stojí rodinný kubistický trojdům Františka Hodka, bratří Bayerů a Antonína Belady v červenobílé barvě. Střední část domu je o patro vyšší, než obě postranní části. Reliéfy okolo balkonu znázorňují Lumíra zpívajícího kněžně Libuši. V domě kdysi žila herečka Marie Rosůlková, spolu se svým bratrem – architektem a později farářem Janem Rosůlkem.

Architekt, urbanista, návrhář nábytku a teoretik architektury Josef Chochol se narodil roku 1880 v Písku. Studoval architekturu na ČVUT v Praze a na akademii ve Vídni u Otto Wagnera. Byl významným představitelem kubismu a konstruktivismu. Zemřel v roce 1956.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m17!1m11!1m3!1d833.0602884446143!2d14.416217232177488!3d50.06676706637224!2m2!1f0!2f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470b945e8a0f40cf%3A0xff5e8f9ed15d9b30!2sLibu%C5%A1ina+48%2F5%2C+128+00+Praha-Praha+2!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1425293496264" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.