Pod Vyšehradem stojí Libušina lázeň - místo, kam si kněžna údajně vodila milence
Máte rádi pověsti? Tak s námi pojďte na Vyšehrad. Vystoupejte na tamní vyhlídku a rozhlédněte se po Praze. Až se váš zrak zastaví kousek nad tunelem ve Vyšehradské skále, kterým projíždějí auta i tramvaje, uvidíte zbytky stavby. Jde o jednu z gotických památek, které se tu dochovaly. Obvodové zdivo někdejší strážní bašty. Říká se jí ale také Libušina lázeň.
Bašta pochází z přelomu 14. a 15. století, byla pravděpodobně součástí opevnění Vyšehradu. A proč je nazývána lázní? Pověst říká, že se tu koupávala kněžna Libuše se svými milenci. A když ji přestali bavit, shodila je skalní proláklinou do řeky. Do Vyšehradské tůně, která je údajně nejhlubším místem Vltavy v Praze – její hloubka má být až devět metrů. S touto pověstí přišli v 19. století pražští Němci, kteří tak prý chtěli snížit důstojnost kněžny Libuše.
Z vysokého ostrohu, na němž Libušina lázeň stojí, skočil podle další pověsti do Vltavy kůň Šemík se zemanem Horymírem, kterého tak zachránil před popravou. Horymír nesouhlasil s tím, že vladyka Křesomysl odmítl jeho žádost o zákaz dolování stříbra na Příbramsku, protože lidé zanedbávali práci na polích. Za vzpouru byl odsouzen k propadnutí hrdla.
Podle jiné pověsti je uvnitř Vyšehradu jeskyně s uloženými poklady, mezi které patří stříbrný kůň, věnovaný knížeti Nezamyslovi horníky z Lipnice, Libušina zlatá žabka a zlatá kvočna s dvanácti zlatými vejci. Poklady hlídá český lev s dvanácti lvíčaty a čeká, až bude třeba jít Vyšehradu na pomoc.
Když odhlédneme od pověstí, existuje i skutečný vyšehradský poklad. Je to kolekce historických dokumentů a bohoslužebných předmětů z majetku Královské kolegiální kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Jsou mezi nimi gotické, renesanční a barokní monstrance, procesní kříž, mešní kalichy i obraz Vyšehradské madony. Jde o třetí největší pražský poklad po svatovítském a loretánském.
Více se dočtete na stránkách Pražské informační služby www.praguewelcome.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
-
Klukoviny Uršuly Klukové
Uršula Kluková – Patrik Rozehnal -
Broučci
Jan Karafiát -
PRAŽSKÉ JARO - PRAGUE SPRING FESTIVAL - GOLD EDITION vol. 7
Bedřich Smetana, Česká filharmonie, Wolfgang Sawallisch, Johannes Brahms, Pražský filharmonický sbor, Roberta Alexander, Thomas Allen, Lubomír Mátl, Erich Leinsdorf, Miroslav Mareš, Jaroslav Vašíček, Jan Málek, Zbyněk Matějů
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Souboj s odbory bude zuřivý, říká k revoluci ve VW expert. Škoda je podle něj ‚zlaté vejce‘ koncernu
-
V Čelákovicích u Prahy hoří sklad elektrokoloběžek, hala se zbortila. Hasiči vyhlásili třetí stupeň poplachu
-
Vojtěch vs. koaliční partneři. Ministr navrhuje umělé oplodnění i pro single ženy, Šťastný i SPD jsou proti
-
Zemřel herec Sam Neill známý z filmu Jurský park, bylo mu 78 let






