Poprava 27 českých pánů: Jan Jesenius dostal nejkrutější trest
Staroměstské náměstí v Praze zažilo v červnu roku 1621 krvavou podívanou. Událost se běžně označuje jako poprava českých pánů, ale pánové, tedy šlechtici, byli pouze tři. Další byli rytíři a měšťané.
Předcházející soud s třiceti obviněnými se neřídil zemskými zákony a na císařský příkaz obhajoba vůbec nedostala slovo. Tři lidé byli odsouzeni k vyhnání z města, zbylých 27 k smrti. Ta se však lišila podle společenského postavení viníka.
Náměstí hned zrána obsadilo vojsko pod vedením Albrechta z Valdštějna. Kat Jan Mydlář, který měl rozsudek vykonat, nechal všechny odsouzence pomodlit. Postupně pak vystupovali na popraviště podle svého stavu. Většině kat sťal mečem hlavu, některým ještě useknul pravou ruku. Lékaři Janu Jeseniovi vyřízl jazyk, jeho tělo bylo rozčtvrceno a části nabodnuty na kůly. Jelikož napsal traktát, ve kterém obhajoval právo poddaných svrhnout panovníka, byl považován za ideologa povstání a jeho trest byl nejkrutější.
Poprava byla smutným koncem stavovského povstání, které bylo namířené proti dominantní moci Habsburků. České stavy však přišly o své lídry a Habsburkové svou moc ve střední Evropě ještě upevnili.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.