Poštovní muzeum v Praze představuje i vůbec první československé známky
Pár kroků od Vltavy stojí mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem dopravy v Praze nevelká stavba. Kdysi bývala obydlím novoměstských mlynářů, vznikla pravděpodobně na gotických stavebních základech v 17. století. Říká se jí Vávrův dům a dnes v ní sídlí pražská pobočka Poštovního muzea.
„Muzeum bylo zřízeno 18. prosince 1918,“ vypráví ředitel Poštovního muzea v Praze Jiří Střecha. „Památky z dějin poštovnictví měly dokládat svébytnost českého a slovenského národa. Ve stejný den byla vydána i první československá poštovní známka, známé Hradčany podle návrhu Alfonse Muchy.“
V počátečním období se v muzeu věnovali hlavně sbírkové činnosti. Až po deseti letech se veřejnosti zpřístupnila expozice v přízemních místnostech Karolina. Pak se stěhovala do bývalého kláštera svatého Gabriela na Smíchově. Největší popularitu si mezi lidmi získala sbírka dopravních prostředků: dostavníky, kočáry, saně, a dokonce i letadlo.
V roce 1953 se podařilo otevřít stálou expozici poštovních známek. Sály, které se věnovaly dějinám pošty, telekomunikací a radiokomunikací, byly zrušeny. Ne nadlouho. Roku 1976 otevřeli v bývalém cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě expozici dějin poštovnictví. A našel se i nový objekt pro pražské sídlo muzea: barokní dům vyzdobený malbami Josefa Navrátila. Slavnostně otevřen byl v srpnu 1988.
Po rozpadu federace se sbírky rozdělily mezi Českou a Slovenskou republikou. V roce 2002 se sbírka Poštovního muzea stala součástí kulturního dědictví České republiky.
Některé známky jsou malými uměleckými skvosty
Pražské sbírky i expozice představují českou, československou i světovou známkovou tvorbu a slouží jako centrum pro jejich studium. Dokumentují vše, počínaje výtvarnými návrhy, přes liniové rozkresby, rytecké a tiskové desky, otisky rytin, zkusmé tisky, barevné zkoušky, výtažky pro ofsetový tisk, až po vlastní poštovní známky. K tomu patří i návrhy obálek a razítek prvního dne vydání.
Prohlídková trasa zahrnuje přízemí s expozicí známek a 1. patro, kde se konají krátkodobé výstavy z historie pošty a známkové tvorby. V muzeu jsou k vidění filatelistické skvosty i rarity z celého světa a je zřejmé, že mnohé jsou nejen odrazem své doby a země vydání, ale také malými uměleckými skvosty.
Krátkodobé výstavy v prvním patře se konají v biedermeierovských Navrátilových saloncích. Jedná se o čtyři pokoje, které si roku 1847 nechal malířem Josefem Navrátilem vyzdobit tehdejší majitel domu, movitý pražský mlynář Václav Michalovic.
V takzvaném zeleném salonku stojí kachlová kamna, na nichž je shodou okolností ztvárněna postava patrona poštovnictví, boha Merkura. V divadelním salonku jsou na stěnách medailony ve tvaru mušle, v nichž Navrátil zobrazil výjevy z českých i evropských divadelních her. Do jednoho ze třinácti medailonů vložil i svůj autoportrét.
Pokoj, který původně sloužil jako jídelna, je vyzdobený osmi temperovými obrazy se stylizovanými výjevy významných turistických cílů tehdejšího rakouského císařství. Navrátil vedle aranžmá Vávrova domu, který je v Praze vůbec nejzachovalejší ukázkou měšťanské nástěnné malby 19. století, dekoroval a vymaloval prostory zámků Liběchov, Zákupy, Ploskovice a dalších objektů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ONLINE: Ukrajině má poskytnout bezpečnostní záruky Evropa, ne USA, řekl Trump. Zelenského čeká v pátek
-
Obvinění Ludvíka a Jansty stojí na odposleších. Nejsou ale kompletní, říká jejich obhájce Monsport
-
Ostrov Nauru hledá cestu z klimatické krize. Peníze na přesídlení obyvatel chce získat prodejem pasů
-
USA brzy zavedou cla na dovoz z EU. Dosahovat budou 25 procent, oznámil Trump