Poštovní štola ve Zlatých Horách zavádí turisty poprvé do zdejšího podzemí

10. červenec 2015
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vstup do Poštovní štola ve Zlatých Horách

Letos poprvé mohou návštěvníci Zlatých Hor na Jesenicku v Olomouckém kraji navštívit podzemní prostory bývalých dolů, které stály za vznikem a někdejší prosperitou města. Bývalá Poštovní štola se tak stala první zpřístupněnou částí Zlatohorského důlního revíru.

Turisté přijíždějí do Zlatých Hor kvůli pověsti města, kde se těžívalo zlato. Zdejší hornický skanzen patří k nejnavštěvovanějším památkám, do podzemí se však turisté doposud nedostali. Jedinou přístupnou podzemní prostorou byla speleoterapie místního sanatoria, kde se léčí zejména děti s respiračními onemocněními vlivem blahodárného podzemního klimatu.

Proto se představitelé města snažili získat prostředky i povolení na rekonstrukci některé z opuštěných štol, aby bylo možné přivést pod zem i běžné turisty. Volba padla právě na Poštovní štolu, která se jevila jako nejlépe upravitelná. Navíc je poměrně dobře přístupná z povrchu. I tak ovšem její přeměna v prohlídkovou trasu trvala více než rok.

Počátky dolování zlata ve Zlatých Horách a okolí sahají až do prehistorických dob. Nejprve se zde zlato spíše rýžovalo z nánosů. Od 13. století se zde zlato a později i jiné kovy těžily hlubinnými metodami. Samotná Poštovní štola je zmiňována již v roce 1513, velká část zdejších chodeb byla však vyražena až v době rozvoje zdejšího kutání v 17. století. Těžilo se zde zlato, olovo, měď, zinek a pozoruhodné je i čerpání zdejší důlní vody k výrobě vitriolu.

Některé vytěžené komory mají úctyhodné rozměry

Poštovní štola má místy modré stěny

Historické prostory Poštovní štoly byly v 50. letech minulého století částečně opět rozkutány. Vznikl tak unikátní komplex historických a novodobých důlních prostor, které ukrývají i mnohá pozoruhodná zákoutí. K nim bezesporu patří jezírko, jehož voda je křišťálově čistá. Voda je vůbec elementem, který ve štole doslova čaruje. Bíle zbarvený potůček odvádějící důlní vodu, který se ve světle lamp rozzáří jako diamant, je důkazem, že zdejší ruda obsahuje zinek, který ve vodě a na světle jiskří.

Asi nejpozoruhodnějším elementem zlatohorského podzemí je po stěnách stékající alofán. Jedná se o vodnatý křemičitan hlinitý, který vytváří povlak připomínající sintrovou výzdobu jeskyní. Díky obsahu mědi je zde alofán zbarvený do modra a pohled na obrazce, které na stěnách vytváří, je vskutku kouzelný. Zejména pak drobounké modré krápníky, které jsou k vidění pouze zde.

Historická štola, která byla později rozšířena novodobou těžbou. Strop je však původní

Neméně zajímavé jsou však v okruhu určeném pro návštěvníky podzemí stopy práce lidských rukou. Kromě novodobého zabezpečení stezek či širokých ražených štol z minulého století, zde jsou k vidění dochované gotické stropy starých chodeb. Nechybí ani větrací komíny a pozoruhodné jsou i nalezené stopy ručního tesání podzemních prostor.

V současné době je otevřen pouze malý okruh podzemím. Zlatohorští nadšenci ale počítají s tím, že do budoucna by se mohlo zpřístupnit ještě jedno z nižších pater Poštovní štoly, které by nabídlo další pozoruhodný pohled na práci horníků.

Podle jejich tvrzení se tam totiž dá spatřit mnohem víc dochovaných historických artefaktů. Kromě samotných štol i zbytky čerpacího zařízení či únikového komína, který si dávní havíři vytesali. Nechybí prý ani „sklad trhavin“. Tak zde říkají skládce dříví, které si zde havíři před mnoha staletími uložili pro sázení ohně, kterým se rozrušovala tvrdá hornina. Když byla štola opuštěna, dříví zde zůstalo a zkamenělo.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d3772.195250906413!2d17.40570240626529!3d50.2186230684628!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNTDCsDEzJzA2LjYiTiAxN8KwMjQnMjEuMSJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1436519009542" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0" allowfullscreen></iframe>
autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...