Posvátné město Jeruzalém

9. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze
0:00
/
0:00

Na zítřejší den připadá podle hebrejského kalendáře Den Jeruzaléma. Čím je pro Židy tak zvláštní?

Jedinečnost Jeruzaléma dokládá již nejstarší židovské písemnictví. Žalmista jej nazývá „místem dokonalé krásy“ a Talmud hovoří ještě vzletněji. Jak praví, „zemi se dostalo deseti stupňů krásy, z nichž plných devět připadlo na Jeruzalém“. Krása přitom byla vždy chápána i ve smyslu etickém.

Prorok Zachariáš připomíná Jeruzalém jako „město pravdy“, prorok Izajáš jako „město věrné“. „Ze Sionu vyjde Tóra a z Jeruzaléma Boží slovo,“ praví též a dílo staré židovské exegeze Midraš raba navazuje, že tehdy se Jeruzalém stane „hlavním městem světa“.

V hebrejské Bibli je Jeruzalém zmíněn 750krát. Jeho jiné označení, Sion, se přitom v hebrejské části Bible objevuje 180krát a našli bychom zde i množství odkazů na Jeruzalém coby „město Davidovo“. A kdo by v židovském prostředí neznal každoroční vyznání při svátku Pesach – „příští rok v Jeruzalémě“, které po staletí provázelo židovské obce v jejich rozptýlení.

Význam Jeruzaléma se odráží i v křesťanském Novém zákoně – zde se o něm hovoří více než 150krát – a k Jeruzalému se vztahuje i islám. V tomto případě mu však jeho náboženská literatura připisuje podstatně menší význam než obě starší monoteistická vyznání. V Koránu není Jeruzalém zmíněn ani jednou a pro vyznavače proroka Mohameda představuje nejsvětější město až po Mekce a Medíně.

Jeruzalém vždy obklopovalo zvláštní ovzduší, ať již co se týče existence fyzické nebo duchovní, ale v poválečných dějinách je, žel, znám především jako místo vyhrocených neshod v židovsko-arabském spolužití. Jaký paradox, jestliže si uvědomíme, že hebrejský název města Jerušalajim by se dal přeložit jako „město míru“! Pod izraelskou svrchovaností je Jeruzalém plně od šestidenní války v červnu 1967 a jako takový je otevřen jak judaismu, tak křesťanství a islámu. Jejich posvátná místa požívají ve městě plné ochrany a jsou ve správě křesťanských a muslimských autorit. Co však naplat, spor o Jeruzalém má ve své podstatě politickou povahu.

Arabský nárok na něj jako státní politické a správní centrum přitom trvá poměrně krátce. Odvozuje se od jordánské správy východní části města v letech 1948–1967 v důsledku první arabsko-izraelské války. Naproti tomu pro židovský národ Jeruzalém představuje více než 3000 let trvající symbol. Židé zde byli stále přítomni, jenom oni učinili z Jeruzaléma hlavní město svého státního útvaru. Stalo se tak v minulosti a po mnoha staletích po vzniku Státu Izrael.

V dávných dobách byl Jeruzalém pro Židy místem chrámu. Posvátným místem nejen v náboženském smyslu však pro ně zůstal dodnes.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio