Potulné kořeny Ruth Bondyové
19. června uplyne rovných 100 let od narození česko-izraelské novinářky, spisovatelky a překladatelky Ruth Bondyové.
S Ruth Bondyovou jsem se seznámil, když jsem počátkem 90. let působil v Izraeli na naší právě otevřené ambasádě, a ze setkání s ní jsem se později těšil i v Praze. V té době bylo Ruth Bondyové přes 70 let a měla za sebou úctyhodnou práci jako oceňovaná izraelská novinářka, autorka literatury faktu, ale i překladatelka české literatury do hebrejštiny.
O tom všem i o cestě, kterou při tom prošla, dokázala hovořit působivě a zasvěceně. Vždy s neokázalou přesvědčivostí člověka vzdělaného, osobnosti velké zkušenosti a vnitřní síly.
Narodila se v Praze v rodině bankovního úředníka. Okupace jí neumožnila dokončit obchodní školu, v roce 1942 byla deportována do Terezína. Následně prošla Osvětimí a nucenými pracemi v Hamburku, svobody se dočkala na jaře 1945 v bergen-belsenském lágru. Z 25 členů rodiny byla mezi čtyřmi, kteří přežili. Svůj život pak spojila s Izraelem, kam v roce 1948 odjela s brigádou židovských dobrovolníků. Jak se později vyjádřila: „Neměla jsem žádné iluze. Při odjezdu do Izraele jsem si slíbila, že do Čech nepřijedu, dokud tu budou komunisté.“
V Izraeli k pro ni samozřejmé češtině, němčině a angličtině přidala Ruth Bondyová hebrejštinu a postupně pro izraelské čtenáře přeložila díla Jaroslava Haška, Karla Čapka, Jiřího Weila, nebo třeba i Bohumila Hrabala. Světové proslulosti pak dosáhla její dokumentární kniha o židovském představeném z terezínského ghetta Jakobu Edelsteinovi.
V době, kdy komunisté u nás už pozbyli svou ničivou moc, bylo toto svědectví o nacistické zvůli vydáno i česky. Tehdy Ruth Bondyová – dáma úctyhodného vystupování a podmanivého kulturního rozhledu – se vracela i do svého rodného města. Několik studií zde vydala o terezínském ghettu, vlastní zamyšlení pak shrnula v knihách, které již svými názvy Víc štěstí než rozumu či Drobné útěchy o ní leccos naznačily: jejím lehce ironickém odstupu od skutečnosti, ale i niterném pohroužení.
Skutečným objevem pro české čtenáře se však staly čtyři knihy, které Ruth Bondyová počátkem tisíciletí věnovala českým a moravským Židům: zvláštnostem jejich řeči, jménům, kuchyni a konečně vztahu k Čechám. Za sebe mohu jen potvrdit: Není jiných knih, které by židovský život u nás představily ve stručnosti tak vtipně, a přitom autenticky zevnitř.
Ruth Bondyová zemřela v izraelském Ramat Ganu ve svých 94 letech 14. listopadu 2017. Poslední knížka, kterou vydala, se jmenovala Potulné kořeny. Její autorce vděčíme za to, že se spolu s ní můžeme česko-židovským světem toulat i my.
Související
-
Projevů antisemitismu v Česku přibývá, kde nakupovat košer a 100 let spisovatelky Ruth Bondyové
Jak je na tom Česko s antisemitismem? Už jste nakupovali v Baal Kohniku? A 19. června by se dožila 100 let spisovatelka a novinářka Ruth Bondyová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.