Pověstné mlhy na blatech existují. Zve na ně jihočeská naučná stezka Zbudovská blata

9. květen 2017
Česko – země neznámá

Pojem blata není povětšinou neznámý, zpravidla si člověk vzpomene na to, že Kubata dal hlavu za blata. Ale věděli byste, kde je najdete a co pojem vlastně znamená? Jedná se v podstatě o podmáčenou půdu, která se využívala převážně jako pastviny. A když hovoříme o blatech, za která dal hlavu slavný Kubata, jsou to blata zbudovsko-hlubocká.

Nacházejí se v nivě podél Soudného potoka a stojí kolem nich mnoho slavných obcí. Například Plástovice, samotný Zbudov, podle nějž dostala blata jméno, dále pak Hlavatce, Sedlec, Česká Lhota, Novosedly, Pašice, Pištín, Mydlovary, Vlhlavy, Malé Chrášťany, Češnovice a město Zliv.

Hlavní infocentrum blatské oblasti najdete v Plástovicích. A po celé trase procházkového okruhu po blatech pak 32 nových informačních tabulí. Na každém důležitém místě jednu.

„Když někoho pozvat na blata, tak na typické mlhy,“ říká Daša Bastlová z destinačního managementu blat. Stejný názor má i Oldřich Petrášek, který má na blatech své kořeny a žije tu od narození. Karel Klostermann, spisovatel, který blata proslavil asi nejvíc ve svém románu Mlhy na blatech, rozhodně nelhal. Mlžný fenomén skutečně existuje.

„Nejčastěji je možné mlhy zažít na jaře a na podzim,“ dodává Daša Bastlová s tím, že k vidění mohou být od poloviny srpna vždy ráno a večer.

A jak to bylo s tím popraveným rychtářem Kubatou? Za vlády krále Vladislava získali poddaní sedláci Zbudovských Blat za to, že obdělávali nepříliš úrodnou, kyselou a podmáčenou půdu, zvláštní práva. Mezi králem udělené svobody patřila správa tak zvaných sirotčích peněz.

Prakticky ve všech obcích na blatech najdete typickou selskou barokní architekturu a to často starší, než v pověstných Holašovicích

Ve druhé polovině 16. století vedl svazek devíti blatských vesnic spor s tehdejším majitelem hlubockého panství Adamem z Hradce o užívání blat. Podstatou sporu byly právě sirotčí peníze. Sedláci se svého privilegia správy majetku a peněz, které měli navíc potvrzené i listinami, nechtěli jen tak vzdát a tyto peníze odmítli vydat. Jenže Adam z Hradce byl tou dobou velice zadlužený.

Po marných protestech i u císaře Rudolfa II. vyvrcholil spor v dubnu 1581 otevřenou rebelií, která byla ukončena několika popravami. A jedním z popravených byl podle pověsti i zbudovský rychtář Jakub Kubata. Ale existují úřední a účetní záznamy, které ukazují něco jiného. A sice, že Kubata v době, kdy už měl být po smrti, ještě účetně existoval a obchodoval.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.