Poznáte stopy zvěře? Čím jsou charakteristické a které jsou si podobné?
Pobytovými znaky zvěře jsou nejen otisky končetin, ale také pachové stopy, hlasové projevy, vychozené stezky, úkryty, zbytky srsti nebo trus, kterými si zvířata vymezují své teritorium.
„Obecně se nejčastěji setkáváme se stopami srnčí zvěře. Ta je zvěří teritoriální, reaguje na přítomnost jakýchkoliv rušivých elementů na svém území. Teritorialita se projevuje ve vegetačním období, například hlasovými projevy, kterým říkáme bákání, lidově štěkání srnce. Je to úlek a informace pro ostatní druhy, že se v blízkosti vyskytuje nějaký rušivý prvek,“ popisuje docent Vladimír Hanzal z Katedry myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.
Staří srnci, když si značí teritorium, zanechávají pachové stopy v takzvaných hrabech. Tedy na místech u stromů či keřů, kde vyhrabávají „kolečko“. Zároveň parůžky odírají větvičky, stromky, traviny. Pachové žlázy mají nejen mezi spárky, ale také na čele, mezi parůžky.
Pobytové znaky vytváří celá řada živočišných druhů, třeba bobr evropský, který je nyní hodně rozšířený, ty pachové my lidé samozřejmě necítíme. Člověk by ale měl vědět, které druhy živočichů se pohybují v „jeho“ lokalitě a znát způsob jejich života.
Jak poznáme stopy spárkaté zvěře, kam patří třeba jelen, srnec, daněk nebo prase divoké, tedy otisky spárků? U každého druhu mají nezaměnitelný tvar, většinou se otiskují spárky, kde jsou v zadní části bříška, a záleží na tom, jak jsou bříška vyvinutá:
- Jelen („vysoká“ zvěř, dřív byl jejich lov vyhrazen vysoké šlechtě) má bříška na jedné třetině stopy, daněk téměř na polovině.
- Černé zvěři v klidu se otisknou i takzvané paspárky, tedy zadní prsty, které jsou mimo linii stopy. Otisk je jiný, pokud zvíře stojí, jde nebo běží, prchá.
- Pro psovité šelmy jsou typické čtyři polštářky a čtyři drápy ve stopě. Liška má oválnou stopu, pes ji má kulatější a bříško je posunuté dopředu.
- Kuna má ve stopě pět drápů.
- Kočka má stopu malou, kulatou, a kočkovité šelmy nemají ve stopě otištěné drápy.
- Stopa veverky, to jsou takové dva vykřičníky vedle sebe, mírně se rozvírající.
- Ježek má drobnější stopu, pět drápů a delší prsty, jsou to vždy dvě stopy vedle sebe, střídavě se míjející.
- Tři dlouhé prsty vpředu a jeden dlouhý vzadu, takové stopy u vodních ploch, u rybníků, tvoří volavka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
