Poznejte Izrael očima dobrovolníka. Inspirujte se dennodenně Biblí. A odkaz filozofa M. Mendelssohna

Dobrovolnictví jako cesta k porozumění

Pokud cestujete do Izraele jako turista, většinou navštívíte nejznámější památky.  Úplně jinak ale mají šanci poznat židovský stát lidé, kteří dorazí jako dobrovolníci. A právě pro ty se nyní otevřel další program Taglit. Pokud byste tedy chtěli na přelomu dubna a května strávit několik dní smysluplnou pomocí, poznat Izrael zblízka a ještě k tomu bydlet kousek od telavivské pláže, máte nyní jedinečnou příležitost. Více podrobností nám už prozradí Tereza Kotláriková z Federace židovských obcí České republiky. 

„Účastnit se mohou lidé od 18 do 50 let, kteří jsou členy některé židovské obce nebo organizace v Česku. Cesta je otevřená i jejich nežidovským partnerům,“ vysvětluje.

Dobrovolníci nejezdí za památkami, ale za prací. Pomáhají se sklizní na farmách nebo připravují potravinové balíčky pro potřebné. Podle Terezy Kotlárikové je cílem hlavně vyjádření solidarity. „Lidé mají možnost navštívit místa, kam se běžní turisté nedostanou. Chceme nabídnout i návštěvy míst spojených s teroristickým útokem ze 7. října,“ dodává s tím, že program má i silný komunitní rozměr.

A pokud byste chtěli pomáhat, ale nejste členy židovské obce, existuje i program Sar-El. „Tam dobrovolníci žijí a pracují přímo na armádních základnách spolu s Izraelci,“ uzavírá Kotláriková.

Prorok Jeremiáš v denních dávkách

Starodávné příběhy očima současných osobností. Tak by se dalo charakterizovat už 8 svazků edice „dennodenně“, kterou vydává nakladatelství Biblion. Nabízí výbor z textů Bible s komentáři, které text uvádějí do vztahu k současnému světu. Jedním z posledních svazků je kniha Jeremiáš s výkladem religionistky a judaistky Věry Tydlitátové. S šéfredaktorem nakladatelství Biblion Alexandrem Flekem o edici „dennodenně“ natáčela Daniela Brůhová.

Šéfredaktor Alexandr Flek si spolupráci pochvaluje, protože autorka přináší svěží pohled. „Je první v naší edici, kdo knihu komentuje ne z křesťanských pozic, ale z židovských. Máme tam řadu odkazů na rabínské komentáře, třeba na Rašiho,“ říká Flek.

Jeremiáš je podle něj prorokem pro dnešní dobu krize. Byl to umělec slova, ale také člověk, který zažil zkázu a exil. Věra Tydlitátová ho vykresluje jako nejlidštějšího z proroků. „On neukazuje jen na to, že je špatná doba, ale hledá kořeny problémů a volá k uzdravení a obratu,“ popisuje Flek.

Mojžíš Mendelssohn: Židem doma, člověkem venku

Příjmení Mendelssohn si mnoho lidí spojuje se skladatelem Felixem Mendelssonem-Bartholdym. Pro vývoj židovského myšlení byl ale mnohem významnější jeho dědeček, filozof Moses, nebo též Mojžíš Mendelssohn, který se snažil najít nové místo pro Židy v osvícenské Evropě. Od jeho smrti 4. ledna uplynulo 240 let. Jeho život připomíná Leo Pavlát.

A popisuje ho jako „německého Sokrata“, který dokázal, že Žid může být uznávaným učencem i v křesťanské společnosti. Mendelssohn věřil, že pro přežití v moderním světě je nutné spojit náboženskou tradici se světským vzděláním.

Jeho nejslavnější heslo, které se dochovalo v korespondenci, zní: „Buď Židem doma a člověkem mezi lidmi.“ Mendelssohn nebyl jen teoretik, pro své souvěrce přeložil Tóru do němčiny, aby se naučili jazyk země, kde žijí.

Zároveň důsledně obhajoval náboženskou svobodu. „Stát nemá žádné právo nutit lidi k přijetí náboženských přesvědčení,“ napsal ve svém díle Jeruzalém. Ačkoliv čelil kritice z obou stran – od ortodoxních Židů i křesťanských myslitelů – jeho odkaz oddělení církve od státní moci zůstává dodnes pilířem moderní demokracie.

Co ještě dobrovolníky v Izraeli čeká? Proč číst i další svazky edice „dennodenně“? A jak Mendelssohnovu tvorbu ovlivnil jeho přítel, dramatik Gotthold Efraim Lessing?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.