Poznejte krásu starých větrných mlýnů. Jeden stojí v Kloboukách u Brna
Stavbu větrných mlýnů si právě v Kloboukách vynutily okolnosti. V okolí města totiž není vhodný zdroj, který by umožnil stavbu vodního mlýna. Nenajdete tady žádný rybník ani řeku, naši předkové proto museli hledat jiné zdroje energie, vysvětluje průvodce klobouckým mlýnem Jan Svoboda.
Vhodnou variantou se nakonec ukázal být vítr, který se prohání po vršcích obklopujících městečko. V okolí stávalo původně větrných mlýnů celkem osm. Některé jejich majitelé přestěhovali, ten poslední srovnala se zemí na konci 2. světové války ruská děla. Při osvobozování města dostala budova dva zásahy a do základů vyhořela.
Právě v tomto místě obnovila větrný mlýn v 80. letech 20. století skupinka nadšenců. Využili přitom plány původního mlýna i jedno vysloužilé zařízení z Kroměřížska. „V roce 1982 začala sbírka, do které přispěli i rodáci bydlící v zahraničí, nejvíc se ale o obnovu mlýna zasloužili ti, kteří tu odpracovali tisíce brigádnických hodin,“ vzpomíná Svoboda.
‚V letech 1983 až 1985 byl mlýn renovován a postaven na původním místě, kde stával poslední kloboucký větřák z roku 1748. Veřejnosti byl zpřístupněn 1. června 1985, dnes je to jeden z mála větrných mlýnů v České republice, který má kompletní vnitřní vybavení a je plně funkční,‘ uvádějí internetové stránky města.
Kloboucký mlýn je takzvaně sloupový nebo beraní. „Na rozdíl od takzvaného holandského typu se natáčí za příznivým větrem celý,“ dodává průvodce. K otáčení mlýna se používalo speciální oje se sáňkami, díky kterým dokázal celou budovou pohnout i jeden jediný člověk.
„Délka lopat po středovou hřídel je osm metrů, takže celkem měří mlýn na výšku šestnáct metrů,“ vypočítává Jan Svoboda. Aby nejezdili zákazníci na kopec s mlýnem zbytečně, fungoval jednoduchý signalizační systém používající právě mlýnské lopaty. „Pokud byly do kříže kolmo k zemi, do širokého okolí to dávalo zprávu: nejezděte, nemele se. Pokud se ale mlýn otáčel anebo stál lopatkami do X, všichni věděli, že mohou do mlýna s obilím bez obav vyrazit,“ dodává Svoboda.
Dnes je z větrného mlýna oblíbený turistický cíl. Prohlédnout i zevnitř a vyslechnout si zasvěcený výklad průvodce je možné od začátku května do konce září o každém víkendu anebo po telefonické objednávce. A o svátcích se někdy roztočí i pompézní mlýnské lopaty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Sociolog: Kdyby nová dávka na bydlení byla jídlo, byla by nedosolená a neohřátá. Má zásadní chyby
-
Přerušení bojů na šest týdnů a propuštění vězňů. Izrael a Hamás se shodli na příměří, píší média
-
Ciglerová: Trump touží po Nobelově ceně za mír. Nechápe, že kvůli Evropě musí Rusko válku prohrát
-
Sněmovna má být důstojné a předvídatelné místo, věří Jílková. ‚Musíme začít u sebe,‘ doporučuje Malá