Pramen Mrliny v Příchvoji už snadno najdete. Nasměrují vás cedule i socha ochránce

Pramen řeky Mrliny, která se v Nymburku vlévá do Labe, vyvěrá ze země v nadmořské výšce 378 metrů pod vrchem Čakanem. Na horním toku se říčce někdy říká Leština nebo Trnávka. Název Mrlina (dříve Mrdlina) prý pochází ze staročeštiny a znamená mrlý, mdlý - tedy pomalý tok.

Mrlina patří mezi nejvýznamnější toky na Jičínsku, měří téměř 52 kilometrů a na své cestě se potkává mimo jiné s Chyjicemi, Žitětínem, Kopidlnem, Rožďalovicemi, Křincem a Nymburkem. Její povodí, ke kterému náleží i několik velkých rybníků s chráněnými rostlinnými a živočišnými druhy, se dotýká oblasti o rozloze 643 kilometrů čtverečních. Při optimálním stavu vody mohou vodáci sjíždět Mrlinu od Křince.

Do roku 2011 turisté často marně hledali pramen Mrliny v osadě Příchvoj. Byl neupravený, zarostlý kopřivami, zkrátka neviditelný. Dnes k orientaci pomáhají rozcestníky z různých přístupových stran. Místo navíc vešlo do širšího povědomí tím, že prameništi dal výtvarnou podobu známý jičínský umělec Petr Heber a obyvatelé Příchvoje vyzdili okolí pramene pískovcem.

Heberova socha strážce pramene začala sice postupně splývat s přírodou, ale o to je lokalita zajímavější. Příchozí si tam navíc mohou přečíst směrovky, které prozrazují, jak daleko je to odtud třeba k Labi, k Vltavě, k Žehrovce nebo k Volze (2 223 km).

Strážce pramene Mrliny od Petra Heber pomalu obrůstá mechem a splývá s okolím|foto: Vladislava Wildová

„Rozhodli jsme se, že pramen Mrliny zviditelníme nejen kvůli tudy procházející stezce Greenway Mrlina a rožďalovickému Otevírání Mrliny, ale i pro samotné kouzlo tohoto místa. Začali jsme se Slavnostmi Mrliny, které jsme v září propojili s posvícením a folklorní tradicí stínání kohouta. Kohout totiž dříve býval obviněn a odsouzen za to, že má na svědomí požáry,“ přibližuje Miroslav Kodydek, který patří k iniciátorům oživování osady Příchvoj.