Pramen řeky Svitavy jen tak nenajdete. Odborníci uvádějí až čtyři možné varianty
Řeka Svitava pramení v Pardubickém kraji, někde uprostřed svitavských lesů. Jsou tak hluboké, že vlastně nikdo nezná přesné místo. Jsou známy dokonce čtyři možné prameny řeky. Jednomu z nich se říká historický a byl snad od dob nejstarších tamních obyvatel jakýmsi posvátným místem, na kterém se lidé setkávali.
U řeky Svitavy se spíš než o jednom prameni mluví většinou o pramenné oblasti. Nachází se severně až severozápadně od města, kterému dala jméno, tedy od Svitav. Prý byla v té době řeka tak krásná a průsvitná, až zářila, tedy svítila. To je jeden z možných výkladů jejího jména. Další nabízí legenda o kněžně Svatavě nebo o tom, že u jejích pramenů sloužili svou mši Cyril a Metoděj a „osvítili“ ji tak vírou.
Ještě před pár desítkami let tomu bylo jinak, ale dnes najdete na mapách jako pramen Svitavy místo u obce Javorník. Přesněji asi pět kilometrů od Svitav v lesích mezi Javorníkem a Kuklí. Ne všichni odborníci se k němu ale přiklání, údajně se jedná jen o potok, který ještě není skutečným začátkem.
Navíc ho v určitou část roku ani nenajdete. V létě a v sušších obdobích totiž vysychá. Dřívější mapy umisťovali pramen Svitavy na hranice Moravského a Českého Lačnova. Dalším z možných pramenů, na kterých se odborníci shodují, je místo u obce Mikuleč.
Krom těchto tří ale existuje ještě jeden, který má další přesah. Je to takzvaný historický pramen, který poukazuje, že se u něj odjakživa scházeli místní lidé. Nejspíš se na tomto místě prováděly i tajemné rituály, dokonce se zjistilo, že tento pramen „hlídal“ v dávných dobách hrad, stejně jako obchodní stezku později nazvanou Trstenická. Dnes k tomuto prameni vede naučná stezka přímo ze Svitav.
Řeka pramení u Ďáblovy studánky
Pokud se po stezce vypravíte, nezavede vás až ke skutečnému historickému prameni Svitavy. Ten je o pár set metrů hlouběji v lese a přístup k němu není jednoduchý. Tabule na stezce přivede poutníky jen k odpočívadlu a také k jezírku, do kterého teče voda z pramene. Na něm lze vidět vzácnou rostlinu - ďáblík bahenní. Vypadá podobně jako kala, která bývá součástí slavnostních, třeba svatebních kytic.
Když se rozhodnete putovat úzkou pěšinkou až k samotnému prameni, objevíte ještě jedno jezírko, tedy spíš studánku pod skálou. Právě na ní prý v minulosti stával strážní hrad. Studánce se říká Ďáblova, podle obličeje čerta, který je jakoby vytesán přímo v kameni.
A pramen Svitavy se nachází někde v hloubce pod onou skálou. Přesvědčit se o tom dá jednoduše. Pokud ponoříte do studánky větev a po chvilce ji vytáhnete, objeví se malý gejzír a s ním i bublinky plynu, tedy důkaz, že pod nánosem rašeliny skutečně pramen vyvěrá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ruský ropný tanker vozí náklad do Turecka. Firma, která ‚stínové plavidlo‘ vlastní, má kancelář v Praze
-
PRŮZKUM: Receptem na drahé bydlení má být rychlejší výstavba bytů nebo omezení krátkodobých pronájmů
-
Mlčení před policií? Vatikánská smlouva probudila otázky kolem zpovědního tajemství
-
Evropská unie reaguje na kroky USA. Zavede odvetná cla na americké zboží v hodnotě 26 miliard eur