Prameny Zrzávky v Hostašovicích na Novojičínsku jsou podzemní hříčkou přírody

Jde o ojedinělý hydrogeologický jev, který patří mezi turistická lákadla na naučné stezce Františka Palackého.

Prameny jsou od sebe rozeznatelné na první pohled. Výše položený pramen s obsahem síranu železitého zbarvuje kameny, po kterých stéká, výrazně do rezava. Vodu lze označit jako kyselku a právě ona dala jméno říčce Zrzávce.

Druhý pramen, vzdálený jen zhruba tři metry, vytváří na kamenech o něco méně viditelný bílý povlak. Rozdíl je patrný nejen zrakem, ale především čichem. Níže položený pramen totiž obsahuje příměs sirovodíku a specificky čpí, což dokládá i jeho jméno - Smradlavka.

V chuti se zápach nijak neprojeví, pokud necháme vodu po načepování chvíli odstát. Sirovodík vyprchá a zůstane pouze chutná pramenitá voda, pro kterou si stejně jako pro vodu z druhého pramene jezdí lidé z širokého okolí. Zda je zdejší voda léčivá, potvrzeno není, nicméně například kyselka obsahuje hodnoty vápníku a hořčíku srovnatelné s celorepublikově známými léčivými vodami. Kromě klasického popíjení se voda hodí i na přípravu dobré kávy.

K Pramenům Zrzávky si pro vodu jezdí už léta mnoho lidí|foto: Naďa Čvančarová

Z Ještěrky teče voda do dvou moří

Prameny Zrzávky jsou pod správou CHKO Poodří. Železitý pramen využívá také Český hydrometeorologický ústav pro sledování stavu podzemních vod. Úhledná dřevěná budka vybudovaná u pramene skrývá měřící zařízení, které umožňuje shromažďovat různé údaje a data.

Obec Hostašovice leží na trase evropského rozvodí a s tím souvisí další zvláštní úkaz. Jedná se o studánku Ještěrka, která leží na úbočí kopce Trojačka. Studánka je zajímavá tím, že její pramen se po několika metrech rozdvojuje a každý pramínek teče pak do jiného moře – jeden do Baltického, druhý do Černého. Tomuto jevu se říká bifurkace.

Dřevořezba v blízkosti pramenů|foto: Naďa Čvančarová

Na naučné stezce Františka Palackého, která vede územím Přírodního parku Podbeskydí a je dlouhá necelých 12 kilometrů, narazí výletníci i na další přírodní, zvláště geologické zajímavosti - například Polštářové lávy ve Straníku nebo Pikritové mandlovce u Kojetína. Stezka představuje část Vnějších Západních Karpat s oblastí Štramberské vrchoviny, která sousedí s Příborskou pahorkatinou a Moravskoslezskými Beskydami.