Prášilské jezero na Šumavě vytvořil ledovec. Za jeho tmavou barvu může tlející dřevo

Tající ledovce před sebou před mnoha a mnoha lety hrnuly veškerou horninu, tvořily mohutné prohlubně, až nakonec roztály. V místě Prášilského jezera vznikla v dobách ústupu ledovců, tedy před 10 000 lety, ve skutečnosti jezera dvě.

Jedno bylo o hodně mělčí, a tak se postupem času zaneslo nánosy a zrašelinilo. Zůstalo tedy jen jedno, kterému se podle nejbližší obce – Prášil - říká Prášilské. Nachází se ve výšce 1 080 metrů nad mořem.

Jeho hloubka je až 15 metrů a rozlohou vodní plochy patří mezi větší šumavská jezera. Impozantní jsou i příkré jezerní stěny, které dokreslují tajemnou atmosféru tmavě zbarvené vodní plochy. Zbarvení vody je způsobeno tlejícím dřevem. Na některých místech z jezera stále trčí dávno odumřelé celé stromy. V jezeře nežijí žádné ryby, proto je hladina klidná jako zrcadlo.

Všem slušným turistům vstup povolen

Dlouhá desetiletí směli do těchto míst pouze vojáci a pracovníci lesů, protože zdejší území bylo součástí železné opony. Ta už je naštěstí dávno minulostí. Stejně jako bývalá vojenská hláska na vrchu Poledník. Z ní je už téměř 20 let originální rozhledna.

Ledovcem vytvořené Prášilské jezero|foto: Pavel Halla

Na jezerních stěnách si určitě všimnete uschlých smrků. Podlehli kůrovci v dobách, kdy zde rostly jako monotónní a choulostivý hospodářský les. Kůrovec smrkové pole proměnil v pustinu. Příroda je ale mocnější. Dnes, po téměř 30 letech, kdy bylo území ponecháno přirozenému vývoji, je vidět, že to funguje. Suché dřevo zadržuje v příkrých svazích dostatek vláhy, a tak se stráně už zelenají novými stromky všech možných druhů. Roste tu nový, pestrý a hlavně odolný les.

Prášilské jezero leží v oblasti Klidového území Poledník, které navazuje na Klidové území Plesná-Ždánidla. Obě místa jsou nejrozsáhlejšími lokalitami s výskytem chráněného tetřeva hlušce. Má tu svá hnízdiště a tokaniště. Proto se při výletech chovejte opravdu ohleduplně a používejte jen značené cesty.