Prašná brána v sousedství Obecního domu slaví výročí. Nabízí nevšední výhled na metropoli
Před 550 lety, 20. března 1475, byl položen základní kámen jedné z nejvýznamnějších památek středověké Prahy. Prašné brány. Do Starého Města jí vcházely korunovační průvody českých králů. Vedla k ní významná silnice z Kutné Hory, kde se těžilo stříbro do královské pokladny. Dnes je Prašná brána výchozím bodem Královské cesty vedoucí na Pražský hrad. A také připomínkou časů dávno minulých i zajímavou vyhlídkou na město.
Pozdně gotická městská brána byla postavena jen kousek od místa, na kterém se tyčila starší branská věž, související s opevněním Starého Města pražského z doby panování Václava II. Starší věžový objekt odkazoval svým názvem (Horská brána) na výše zmíněnou kutnohorskou cestu.
Poté, co staroměstské hradby, jejichž součástí byla i Horská brána, ztratily založením Nového Města pražského svůj význam a přestaly být udržovány, zpustla věž natolik, že se jí začalo říkat Odraná.
Stavba současné brány patrně souvisela s královským sídlem, jež od 70. let 14. století stávalo v těsném sousedství brány v místě dnešního Obecního domu. Věž byla koncipována převážně jako reprezentativní symbol i místo výběru cla. Její výstavba začala v roce 1475 zřejmě pod vedením zednického mistra Václava. Následující rok jej nahradil Matyáš Rejsek z Prostějova.
Brána, původně nazývaná Nová, měla základy sahající téměř devět metrů pod úroveň dnešního terénu a byla vysoká 42 metry. Stavba však zůstala nedokončená, což bylo pravděpodobně důvodem, proč byla jen provizorně zastřešená. Přibližně od roku 1715 prý sloužila jako skladiště střelného prachu, odtud název Prašná. Ale zda tomu tak opravdu bylo, o tom se vedou diskuze. Při pruském obléhání Prahy roku 1757 byla věž značně poničena.
Světlejší než v minulosti
Dnešní vzhled získala Prašná brána v letech 1878 až 1886 za pseudogotické puristické úpravy, kterou vedl architekt Josef Mocker. Předlohou mu byla Staroměstská mostecká věž. Mocker nechal zhotovit novou dlátkovou střechu s nárožními věžičkami a ochozem a dal odstranit hodiny ze začátku 19. století. Dílem jeho přestavby jsou i všechny klenby, stejně jako plastická výzdoba brány, která doplnila zbytky původní Rejskovy výzdoby.
Generální oprava byla provedena v letech 1961 až 1963, dílčí rekonstrukce sochařské výzdoby v roce 1992. Prašná brána je vysoká 65 metrů, vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 44 metrů, točité schodiště má 186 kamenných schodů. Tomu, kdo vystoupá na ochoz věže, se otevře výjimečný pohled na Prahu.
A že vám brána v roce pětistého padesátého výročí svého vzniku připadá světlejší, než bývala? „Od 60. let minulého století byla věž cíleně černěná, kvůli exhalacím,“ vysvětluje kurátor a průvodce Prague City Tourism Karel Kučera, „a my jsme ji teď omyli, abychom mohli přesně spočítat náklady na restaurování pláště. Pod tou černou barvou totiž trhliny a praskliny nebyly vidět.“
Prašná brána je otevřená denně od 10:00, do konce března do 18:00, do konce května do 19:00 a od června do září dokonce do 20:30.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
