Pražská Müllerova vila je perlou moderní architektury. Každá místnost má jinou výšku
V Praze na Ořechovce, v jedné z nejznámějších a nejstarších zahradních a vilových čtvrtí, stojí Müllerova vila. Je zapuštěna do svažitého terénu. Přesto, že pro stavebníky ani budoucí obyvatele to nebylo ideální, rozhodli se Müllerovi právě pro toto místo. Je odtud totiž nádherný výhled na Pražský hrad.
Manželé Müllerovi koupili stavební pozemek v Praze 6–Střešovicích v roce 1928. O projekt vily požádali známého vídeňského architekta Adolfa Loose. František Müller byl sice spolumajitelem firmy, která prováděla největší inženýrské stavby v Československu, přesto byla s vydáním povolení ke stavbě řada potíží.
Obtíže v jednání s úřady vešly v obecnou známost, když pražské německé noviny Prager Tagblatt zveřejnily článek „Praha proti Loosovi“. Povolení bylo najednou na světě, začalo se stavět a roku 1930 Müllerovi vilu kolaudovali.
A hned se ve vile začala scházet vybraná společnost. V prosinci 1930 tu šedesátiny oslavil sám Adolf Loos. Podle dochované fotografie můžeme vidět, že mezi gratulanty byli spisovatelé Karl Kraus, Josef Svatopluk Machar, Bohumil Markalous nebo historik umění Antonín Matějček.
Při pohledu zvenku si stěží uděláte představu o vnitřním uspořádání. Loos při vytváření projektu pracoval podle Raumplanu - prostorového plánu, originální koncepce, které byl autorem. Každá místnost má jinou výšku a je umístěna v jiné úrovni. Některé nemají stěny nebo jsou propojené průhledy. V každé místnosti vás něco překvapí.
Po roce 1948 se vila postupně dostala do rukou státu a po roce 1989 se vrátila zpět dceři majitelů, Evě Müllerové. Od té vilu v roce 1995 odkoupilo Hlavní město Praha a předalo ji do správy Muzea hlavního města Prahy. Ve vile proběhla rozsáhlá rekonstrukce a v rámci otevírací doby si ji můžete prohlédnout.
Müllerova vila je Národní kulturní památkou. Skvostná je i zahrada vily.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
I použité bojové vrtulníky české armádě pomohou v modernizaci, říká generál Šedivý
-
Vykořisťování obyvatel pod maskou recyklace: Ghanu trápí plastový odpad
-
Při ofenzivě na jihu mění Ukrajina strategii. Zásadní roli hrají malé drony, které lokalizují ruské síly
-
„Hrdinka? Ale jděte!“ Nataša utekla před válkou do Ostravy, dnes i s miminkem vaří nejlepší boršč v okolí