Pražská zoo je plná rozmanitých staveb. Nejstarší budova pochází ze 17. století
Do pražské zoo se chodí hlavně za zvířaty. Bystrému oku ale neunikne rozmanitost staveb v areálu zahrady. A různorodá je i jejich historie. Nejstarší budova stojí v nejzazším cípu zahrady - na kopci za žirafami a antilopami. Jmenuje se Sklenářka a jedná se o bývalou usedlost. Pochází ze 17. století, z doby, kdy se tu rozkládaly vinice.
Druhou nejstarší budovou, respektive budovami, jsou Gočárovy domy, postavené v takzvaném národním stylu. Vznikly na počátku 20. let minulého století. Jejich autor, architekt Josef Gočár se inspiroval lidovou architekturou. Domky byly původně tři a stály na občanském letišti ve Kbelích. Sloužily jako technické zázemí. „To, co je dnes naše restaurace, a říkáme si, že je to malá restaurace, tak to byla původně odletová hala,“ usmívá se ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.
V 60. letech se dva Gočárovy domy dostaly do zoo, později byly smontovány, ale v roce 2002 je zdevastovala povodeň. Dnes, po rekonstrukci, stojí na kopci v zeleni a pohled na ně evokuje pocit, že se nacházíte někde uprostřed Beskyd. Domky s prvky v barvě trikolory slouží jako restaurace a galerie. Interiér odpovídá původnímu projektu architekta Gočára, včetně nábytku, kopie kachlových kamen nebo stylových lustrů.
Třetí nejstarší budovou pražské zoo je bílá funkcionalistická vila s hodinami, porostlá zelení. Stojí hned vedle vstupních turniketů. Postavená byla mezi lety 1931 a 1937. Což znamená, že byla první, která byla od začátku určená opravdu pro zoo. Trojská zoologická zahrada přivítala první návštěvníky 28. září 1931.
Největší stavbou je Údolí slonů
V areálu zahrady se ale nachází řada dalších různorodých staveb. Největší a nejnákladnější v historii pražské zoo je Údolí slonů. Tvoří ho pavilon, přilehlé venkovní výběhy o ploše 8 080 metrů čtverečních a návštěvnické stezky, přibližující život slonů a jejich roli v asijské kultuře.
Pavilon hrochů má železobetonovou konstrukci se střechou z polykarbonátu. Vnitřní prostor je řešen jako pohled pod hladinu jezera hlubokého až 2,5 metru s pláží v pozadí.
Velemlokárium představuje jedinečnou expozici vybudovanou pro největší obojživelníky světa: velemloky čínské. A zároveň poctu Karlu Čapkovi a jeho Válce s mloky. V pěti kaskádovitě uspořádaných prostorných nádržích lze obdivovat velemloky ze všech úhlů pohledu.
Pavilon Indonéská džungle má dvě patra a podobu skleníku s eliptickým půdorysem, jehož konstrukci podpírají obloukové nosníky z oceli. Hlavní expozice napodobuje tropický deštný les.
V pražské zoo najdete dále pavilon goril, velkých želv, Afrika zblízka, Sečuán, Čambal a další pavilony. Je tu ale i rozhledna, lanovka nebo papírna, ve které si můžete vyrobit ruční papír ze sloního trusu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Výborný: Nejhorší katastrofa za století. Ovocnáře nenecháme padnout, ale 100 procent dát nemůžeme
-
Sokoly povede Martin Chlumský, při volbě starosty České obce sokolské neměl protikandidáta
-
Ukrajina není unavená jen z bombardování, ale i z rozpadu rodinného života, říká válečný analytik
-
Rumuni jsou od začátku dubna částečně v Schengenském prostoru. Příliš to ale neslaví