Pražské Hrdličkovo muzeum člověka předvádí, jak jsme se vyvinuli do dnešní podoby
Jak se vyvinul člověk do dnešní podoby, co všechno lidské tělo vydrží, jak antropologové pracovali v minulosti a jak dnes? Na to má odpověď pražské Hrdličkovo muzeum člověka. Navíc si v něm můžete zkusit složit kostlivce. Ale ničeho se nebojte, je z umělé hmoty.
V muzeu si prohlédnete dahomejskou tanečnici, která svého času pobývala v Praze. Zjistíte navíc, proč má vyražený zub. V expozici objevíte také egyptské mumie, z nichž jedna musela být před třemi tisíci lety opravdu krasavice.
Muzeum sídlí ve Viničné ulici v budově Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. O jeho založení se zasloužil především doktor Aleš Hrdlička. Narodil se roku 1869 v Humpolci a už jako malý kluk se s rodiči odstěhoval do New Yorku. Přes den pracoval v továrně a po večerech chodil do školy. Jako vysokou si posléze zvolil medicínu a lékařem se stal ve 23 letech. Nejprve v ústavu pro mentálně postižené, o rok později na patologii. Zajímal se o antropologii, kterou následně vystudoval ve Francii. Podnikal vědecké výpravy za americkými indiány a do východní Asie.
Díky poznatkům z expedic zformuloval několik teorií. Nejvýznamnější a dosud nevyvrácená je teorie zalidnění amerického kontinentu z Asie přes dnes již neexistující pevninský pás mezi Kamčatkou a Aljaškou.
Muzeum je komorní, ale plné příběhů
Doktor Hrdlička přišel s koncepcí pražského muzea věnujícího se vědě o člověku a byl jeho hlavním finančním donátorem. Otevřeno bylo 22. října 1937 a ještě téhož roku došlo k přejmenování na Hrdličkovo muzeum člověka.
Hrdlička původně pro muzeum počítal se samostatnou budovou o rozloze přibližně 1 100 metrů čtverečních. Dnes si musí muzeum vystačit s pouhými 128 metry. Je komorní, ale plné příběhů.
„Expozice dodnes kopíruje Hrdličkovu ideu: je rozdělena do čtyř tematických celků, které dohromady mají co nejkomplexněji postihnout tak složitého tvora, jakým je člověk,“ vysvětluje kurátorka muzea Zuzana Schierová. „Hlavními tématy jsou vývoj a rozličnost lidského druhu. Ta doplňují téma vývoje lidského jedince a téma nemocí, odchylek a smrti.“
V roce 1952 se muzeum spolu s Antropologickým ústavem přestěhovalo do Viničné ulice, kde sbírky najdete dodnes. Za dobu svého fungování se návštěva muzea stala součástí výuky přírodopisu a biologie na základních i středních školách.
V Hrdličkově muzeu člověka jsou vítáni i jednotlivci, kteří si mohou vybrat. V nabídce je klasická, zoologická, historická nebo večerní prohlídka. A také workshopy nazvané Sběratelé kostí, Evoluce člověka – Cesty lidí, Lidské a zvířecí smysly nebo Tajemství egyptských císařů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
![jak_klara_obratila_na web.jpg jak_klara_obratila_na web.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/e267b388c06a96c1b90c7443afcd1a84.jpg?itok=NWANcVy-)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/94949a2cda8b0e5970dc036a8b74667d.jpg?itok=bfzCOlUT)
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚18 měsíců nebo déle.‘ Vláda schválila návrh na evidenci ubytovaných, ochránce soukromí oslyšela
-
Válečná reportérka: Znásilnění je efektivní a ‚levnou' zbraní. I proto je tak těžké proti němu bojovat
-
‚Skloubit bádání a mateřství je výzva.‘ Vědkyním má pomoc nový zákon, podle socioložky ale nic neřeší
-
Týdeník iROZHLASu: Bidenovo odstoupení, nekončící vrbětická kauza i děravá digiobčanka