Pražské Hrdličkovo muzeum člověka předvádí, jak jsme se vyvinuli do dnešní podoby
Jak se vyvinul člověk do dnešní podoby, co všechno lidské tělo vydrží, jak antropologové pracovali v minulosti a jak dnes? Na to má odpověď pražské Hrdličkovo muzeum člověka. Navíc si v něm můžete zkusit složit kostlivce. Ale ničeho se nebojte, je z umělé hmoty.
V muzeu si prohlédnete dahomejskou tanečnici, která svého času pobývala v Praze. Zjistíte navíc, proč má vyražený zub. V expozici objevíte také egyptské mumie, z nichž jedna musela být před třemi tisíci lety opravdu krasavice.
Muzeum sídlí ve Viničné ulici v budově Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. O jeho založení se zasloužil především doktor Aleš Hrdlička. Narodil se roku 1869 v Humpolci a už jako malý kluk se s rodiči odstěhoval do New Yorku. Přes den pracoval v továrně a po večerech chodil do školy. Jako vysokou si posléze zvolil medicínu a lékařem se stal ve 23 letech. Nejprve v ústavu pro mentálně postižené, o rok později na patologii. Zajímal se o antropologii, kterou následně vystudoval ve Francii. Podnikal vědecké výpravy za americkými indiány a do východní Asie.
Díky poznatkům z expedic zformuloval několik teorií. Nejvýznamnější a dosud nevyvrácená je teorie zalidnění amerického kontinentu z Asie přes dnes již neexistující pevninský pás mezi Kamčatkou a Aljaškou.
Muzeum je komorní, ale plné příběhů
Doktor Hrdlička přišel s koncepcí pražského muzea věnujícího se vědě o člověku a byl jeho hlavním finančním donátorem. Otevřeno bylo 22. října 1937 a ještě téhož roku došlo k přejmenování na Hrdličkovo muzeum člověka.
Hrdlička původně pro muzeum počítal se samostatnou budovou o rozloze přibližně 1 100 metrů čtverečních. Dnes si musí muzeum vystačit s pouhými 128 metry. Je komorní, ale plné příběhů.
„Expozice dodnes kopíruje Hrdličkovu ideu: je rozdělena do čtyř tematických celků, které dohromady mají co nejkomplexněji postihnout tak složitého tvora, jakým je člověk,“ vysvětluje kurátorka muzea Zuzana Schierová. „Hlavními tématy jsou vývoj a rozličnost lidského druhu. Ta doplňují téma vývoje lidského jedince a téma nemocí, odchylek a smrti.“
V roce 1952 se muzeum spolu s Antropologickým ústavem přestěhovalo do Viničné ulice, kde sbírky najdete dodnes. Za dobu svého fungování se návštěva muzea stala součástí výuky přírodopisu a biologie na základních i středních školách.
V Hrdličkově muzeu člověka jsou vítáni i jednotlivci, kteří si mohou vybrat. V nabídce je klasická, zoologická, historická nebo večerní prohlídka. A také workshopy nazvané Sběratelé kostí, Evoluce člověka – Cesty lidí, Lidské a zvířecí smysly nebo Tajemství egyptských císařů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Policie zkoumá zakázky pojišťovny ministerstva vnitra pro firmy šéfa lyžařů Trávníčka
-
Představitelé USA uznávají ruské požadavky, i když jsou v rozporu s mezinárodním právem, říká Smetana
-
Kůrovec na Šumavě už nestraší, experiment skončil. Divočina je realitou, říká ředitel národního parku
-
ONLINE: Ukrajinsko-americká jednání v Džiddě skončila. Ukrajina je označila jako produktivní