Pražské Letenské sady mají košatou historii. Bývaly tam i vojenské tábory

11. srpen 2016
Letná láká k procházkám, třeba pod platany

Na 25 hektarech se rozkládá druhý největší park v Praze s názvem Letenské sady. Místo s travnatými plochami, vzrostlými stromy a dlouhou platanovou alejí je ideální pro procházky, sportovní aktivity i dětské hry. Najdete tu novobarokní Hanavský pavilon, nejstarší kolotoč v Evropě, metronom nebo pavilon z výstavy Expo 58 v Bruselu.

Původně se vyvýšené pláni nad Vltavou říkávalo Leteň nebo Letná pole. Bývaly tu vinice a zahrady. „Nejstarší zpráva o Letné pochází z roku 1088,“ vypráví průvodkyně Eva Sokolová, „tedy z doby panování prvního českého krále Vratislava I.“ Tehdy král území Letné spolu s Bubny věnoval zakládací listinou Vyšehradské kapitule.

Roku 1261 tu Přemysl Otakar II. pořádal korunovační hostinu. Dodnes se jedna z hlavních ulic v bubenečské části Letné jmenuje Korunovační. Ve středověku na Letné stávaly vojenské tábory. V roce 1420 odtud Zikmund Lucemburský sledoval, jak to dopadne na Vítkově.

Na konci 16. století byl vrch na příkaz císaře Rudolfa II. prokopán štolou, která vodou z Vltavy zásobovala rybník v Královské oboře. Štola vede pod ulicemi Čechova a Nad štolou. Dochovala se dodnes, včetně domku stojícího západně od Štefánikova mostu.

Stráň byla směrem od Prahy velmi špatně dostupná, teprve ve 20. letech 17. století nechal Albrecht z Valdštejna prokopat letenským hřbetem strmou cestu v místech dnešní ulice Pod Bruskou. Původní letohrádek Belvedere na Letné vyhodili do povětří Francouzi roku 1742. Pražané pak podle něj pojmenovali nejméně pět dalších staveb.

Železnice i vinice

Roku 1830 byla v těsné blízkosti Letné ukončena Lánská koněspřežka, historicky druhá železnice v zemi. Rok nato Chotkova silnice propojila Letnou s Malou Stranou. Do roku 1860 měl na Letné vinici baron Jakub Wimmer, poté se stráň a pláň přeměňovaly na park podle francouzských vzorů.

Historický kolotoč na Letné

Postupem času se z nezastavěné plochy Letenské pláně stalo důležité shromažďovací, zábavní a rekreační místo celé Prahy. Stávala tu významná sportoviště, například první pražská dostihová dráha, dřevěný fotbalový stadion Slavie Praha a sletiště pro Všesokolské slety.

Koncem 80. let 19. století se realizovala další sadová úprava podle projektu Františka Thomayera. V roce 1953 propojil Letenské náměstí s nábřežím u Vltavy Letenský tunel. V témže roce započala na vrchu stráně proti Pařížské třídě stavba monumentálního Stalinova pomníku. Odstraněn byl v listopadu 1962. Jeho místo později zaujal 25 metrů vysoký metronom, který se poprvé rozhýbal 15. května 1991.

V Letenských sadech dnes rostou topoly, vrby, slivoně a smrky. Obdivovat můžete mohutné exempláře platanů. Záplavou květů vás za metronomem na jaře okouzlí okrasné jabloně z dendrologických sbírek v Průhonicích. Oblíbená je veliká zahradní restaurace u Letenského zámečku s výhledem na Prahu. Od Hanavského pavilonu je nezapomenutelný pohled na historickou část města a vltavské mosty.