Pražský park Stromovka sloužil k lovu a honitbě, dnes si tam odpočinete
Královská obora Stromovka je největším pražským volně přístupným chráněným parkem. Původně to byla obora, která patřila k Místodržitelskému letohrádku. Rozsáhlý areál v prostoru vymezeném ulicemi Za Elektrárnou, U Výstaviště, Nad Královskou oborou a ramenem Vltavy má rozlohu 84,4 hektaru.
Kromě celé řady velmi zajímavých dřevin je pro park typická soustava rybníčků, které jsou dodnes napájené Rudolfovou štolou. Jde o rybníky Rudolfův, Zelený, Šestáček a Rozínek.
Parkem vedou cyklistické trasy, mnohé z cest lze využít i k projížďce na in-line bruslích. K dispozici jsou tu také tři pikniková místa, pro rodiny s dětmi je zde několik dětských hřišť. Z terasy Místodržitelského letohrádku je krásná vyhlídka na panorama severních částí Prahy.
Za válek Stromovku vyplenila tábořící vojska
Ve středověku sloužila Stromovka královskému lovu a honitbě. Obora vznikla v Bubenči, daleko za hradbami opevněného středověkého města. Byla patrně založena Přemyslem Otakarem II. v roce 1268. Citelně byla vypleněna při panských bouřích proti Václavu IV. v roce 1401, kdy zde tábořilo míšeňské vojsko. Další vojsko, tentokrát císařské, tu zalehlo v roce 1420.
Za vlády Vladislava Jagellonského byl v oboře vystavěn letohrádek v pozdně gotickém slohu. Asi od roku 1500 byla obora, obehnaná zdí se šesti vížkami, zpřístupňována veřejnosti o svátku svatého Gotharda.
Rybníky v oboře byly plné pstruhů
O rozkvětu obory v 16. století za vlády Rudolfa II. svědčí fakt, že Lovčí hrádek byl přestavěn na vyhlídkový letohrádek. Došlo také k rozšíření stávajícího rybníka. A v jeho středu byl z navážky vytvořen kruhový ostrov.
Pro chov pstruhů a vodního ptactva byly v oboře zřízeny ještě tři menší rybníky a v celé západní části obory založena bažantnice. A kvůli zásobování velkého rybníka vodou z Vltavy bylo pod Letnou vybudováno mimořádné technické dílo zvané Rudolfova štola.
Obora, několikrát poničená v důsledku válečných tažení, byla pro původní účel naposledy zčásti obnovena po roce 1742 za vlády Marie Terezie. V roce 1804 byla zejména zásluhou purkrabího Jana Rudolfa, hraběte Chotka, zpřístupněna veřejnosti.
V roce 2002 zasáhla pražskou Stromovku povodeň, jejíž následky si nese dodnes. Pod Stromovkou vede také část nedávno otevřeného tunelového komplexu Blanka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Pondělíček: Hádka v Bílém domě nebyla jen o nešikovnosti, ale o hlubokém rozporu v chápání míru
-
Motol přehledně: pět lidí ve vazbě, 12 let vězení ve vzduchu a údajné desítky milionů v kapse
-
ONLINE: Ukrajina na mír připravena je, potřebuje ale záruky. Vztah s Trumpem lze napravit, řekl Zelenskyj
-
Pět let covidu v Česku. Kdo byli první tři pacienti? ‚Infekce se dále nešíří,‘ uklidňoval tehdy ministr