Před 10 lety téměř shořela. Unikátní dřevěná zvonice ale stále zdobí Železný Brod

16. květen 2017
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kostel sv. Jakuba Většího a dřevěná zvonice

Už na starých kresbách a později fotografiích, které zachycují Železný Brod na Jablonecku, nechybí tamní dřevěná zvonice. Od roku 2007 mohlo být ale všechno jinak, protože památku tehdy zachvátil ničivý požár. Železnobrodští ale o unikát z roku 1761 nechtěli přijít, a tak se pustili do její obnovy. A povedlo se.

Zvonice se nachází na kostelním vršku u kostela sv. Jakuba Většího. Původně bývala součástí kostela, ale poté, co bylo rozhodnuto o jeho zvětšení, vyrostla za kostelní zdí nová zvonice s šindelovým pláštěm.

Stavbu provedli místní tesařský mistr Jan Janda a zednický mistr Johann Georg Volkert. Právě on navrhl originální řešení dvou nezávislých konstrukcí, kdy vnitřní konstrukce nese hlavní zvon a vnější plášť zvonice. To omezuje přenášení vibrací od velkého zvonu do pláště stavby. Konstrukce ale nejsou zcela oddělené, protože menší zvony jsou zavěšené mezi nimi.

Před 10 lety, v noci z 12. na 13. května 2007 Železný Brod o svoji dominantu málem přišel. Stavbu ze starého vyschlého dřeva zachvátil kolem třetí hodiny ráno ničivý požár. Šance zvonici zachránit se rovnala nule. Oheň zcela pohltil vnější plášť z prken a dřevěného šindele. Zůstala stát pouze ohořelá konstrukce a s její stabilitou to nevypadalo dobře. Žár byl dokonce tak velký, že roztavil původní zvon z roku 1497.

Konstrukce dorazila ze Slavonic, zvony až z Holandska

Naštěstí neprošly první návrhy torzo strhnout a postavit jakousi volnou kopii vyhořelé stavby, což by znamenalo konec památky. V říjnu 2007 se rozhodlo o citlivé obnově. Zvonici tehdy vlastnila církev, která ale na opravu neměla peníze. Proto ji do svého majetku převzalo město. Díky němu, Libereckému kraji, ministerstvu kultury a v neposlední řadě díky dárcům a veřejné sbírce se podařilo zvonici zachránit.

Hlavní zvon nese samostatná konstrukce, menší zvony jsou částečně zavěšeny do pláště

Zakázku na obnovu zvonice vyhrála Stavební huť Slavonice, firma s velkými zkušenostmi i příznivou cenou. Ohořelé torzo na jaře 2008 rozebrali a odvezli do sídla firmy, kde se pustili do čištění původních trámů. Nepoužitelné díly nahradili novými, které jsou stejně jako původní ručně tesané. Zvonice se na své místo vrátila už v říjnu jako stavebnice, kterou mistři tesařského řemesla vztyčili na mezitím opravené podezdívce.

Zničený historický zvon nahradil zvon Jakub. Jeho výrobu církev zadala jednomu z nejlepších českých zvonařů Petrovi Rudolfovi Manouškovi. Míval dílnu v Praze na Zbraslavi, ale protože mu její provozování po pražských povodních nepovolili, musel výrobu přesunout do Holandska. Právě odtud 483 kilogramů vážící zvon do Železného Brodu přicestoval a po vysvěcení byl 22. listopadu 2008 do zvonice zavěšen. Jakuba, který byl odlit pro připomínku původního historického zvonu, o rok později doplnily dva menší zvony, které ve zvonici kdysi visely.

Zvonice v Železném Brodě je přístupná každý prázdninový čtvrtek, ale zvoník Vladimír Hlubůček se nebrání otevřít zvonici pro zájemce i v jiné dny. Zvonice je pro něj srdeční záležitostí. Vždyť zvonit v ní začal už v roce 1963.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová