Před 60 lety zemřel spisovatel František Langer

František Langer patřil k okruhu umělecky a společensky významných osobností, které se před válkou i za přítomnosti prezidenta Masaryka pravidelně scházely u Karla Čapka. A tak jako další z hostů této vybrané společnosti Karel Poláček měl i František Langer židovské kořeny.

Narodil se 3. března 1888 v Praze, jeho otec byl úředníkem. Náboženství v rodině nemělo velkou váhu, byla plně česky orientovaná, což v té době nebylo v židovském prostředí zdaleka běžné. „Naučil jsem se o židovských dějinách tolik, jako třebas o římských,“ napsal František Langer později.

V Praze, která pro něj byla, jak také uvedl, „nejkrásnějším městem na zeměkouli a v nejbližším vesmíru“, vystudoval medicínu a jako vojenský lékař musel za první světové války narukovat do rakousko-uherské armády. Dějinné události pak zasahovaly i do jeho dalšího života.

Jako přesvědčený český vlastenec se František Langer nechal na frontě zajmout, vstoupil do československých legií a uvítal ustavení Československa. Svou divadelní a literární tvorbou a po několik let i jako dramaturg pražského Vinohradského divadla se v novém státě zařadil k předním uměleckým osobnostem.

Když Německo v březnu 1939 okupovalo okleštěnou republiku, František Langer stačil emigrovat, ale většina jeho příbuzných za války zahynula. Ve Francii a Anglii působil jako důstojník ve zdravotní službě, pracoval pro BBC, účastnil se i operací československé brigády u Dunkerque. V osvobozené republice mu byl ještě v roce 1947 udělen titul národní umělec, ale po komunistickém převratu se z veřejného života nuceně stáhl a na rozdíl od mnoha jiných svou tvorbou novému režimu nenadbíhal.

Bibliografie děl Františka Langera čítá od prvotiny roku 1910 více než 40 titulů: dramat, románů, povídek, převyprávěných legend, vzpomínek, tvorby pro dospělé i děti, přičemž v meziválečném období vzniklo na náměty jeho děl i pět filmů.

Je pak jen paradoxní, že navzdory tak nesmírně bohatému dílu, v němž se však židovské motivy vyskytují jen nahodile, je dnes František Langer ponejvíce znám jako sourozenec svého mladšího bratra Jiřího. K jeho slavné knize Devět bran z židovsky ortodoxního chasidského prostředí na Haliči před první světovou válkou napsal předmluvu, ve které též působivě přiblížil český židovský svět konce 19. a první třetiny 20. století.

František Langer ani jako umělec v sobě nezapřel lékaře – přesvědčení, že společným posláním obou je chránit člověka. Zemřel v Praze před 60 lety 2. srpna 1965, roku 1995 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka in memoriam.